Ortopedie: 1/2013



Pro návrat na výběr ročníku klikněte zde.
Pro návrat na výběr čísel v ročníku 2013 klikněte zde.

Obsah:

Editorial / Editorial - Tomáš Trč
Little League Elbow syndrom / Little League Elbow syndrome - Filip Hudeček, Martin Mohyla
Cévní zásobení kyčelního kloubu a jeho význam pro záchovnou chirurgii kyčelního kloubu (přehled literatury a vlastní pozorování) / Blood Supply of the Hip Joint and Its Consequences for the Hip Preserving Surgery (Literature Overview and Own Observations) - Petr Chládek, Martin Salaj, Rastislav Druga, Tomáš Trč
Dlouhodobé výsledky operací dle Bankarta / Long term results of Bankart repairs - Pavel Petera, Jaroslav Pilný, Aleš Švarc, Petr Kuběna, Martin Slavík
Nové typy a generace UHMWPE pro kloubní náhrady / New types and generations of UHMWPE for total joint replacements - Miroslav Šlouf, Jaroslav Fencl, David Pokorný, Petr Fulín
Bolesti ulnární strany zápěstí – diferenciální diagnostika / Ulnar sided wrist pain – differential diagnostic - Pavel Kout, Jaroslav Pilný, Aleš Švarc, Marie Holubová, Magda Taliánová
Ortopedická operace jako neobvyklá příčina stresem navozené kardiomyopatie / Orthopaedic operation as an unusual cause of stress induced cardiomyopathy - Vladimír Rozsíval, Jan Matějka
Zpráva z kongresu – Varšava 2012 / Report from the Congress –Warsaw 2012 - Petr Chládek
Recenze knihy / Book Review - Jan Bartoníček
XV. vánoční ortopedické sympózium v Teplicích / XV. Christmas Orthopaedic Symposium in Teplice - Jan Bartoníček




EDITORIAL / EDITORIAL

Tomáš Trč

Vážení čtenáři,
s prvním letošním číslem časopisu Ortopedie bych vám rád popřál do nového roku 2013 hodně zdraví, štěstí a spokojenosti, pevné nervy a klid pro práci. Redakční radě bych přál, aby každý čtenář časopisu měl dostatek času a klidu na přečtení celého čísla. Tímto číslem otevíráme již 7. ročník časopisu Ortopedie. Pevně věřím, že i tento ročník bude pro čtenáře zajímavý.
Tři velmi zajímavé původní práce a dvě neméně zajímavé práce přehledové tvoří spolu s jednou kazuistikou odbornou část náplně časopisu. Zprávy ze zajímavých akcí v Čechách a v Polsku informují o dění v ortopedii ty, kteří se jich nezúčastnili. Jistě čtenář neopomine ani reklamní informace sponzorů, kterým bych rád poděkoval za pomoc v uplynulém roce.
Cílem původní práce dr. Hudečka a kol. je zhodnocení výskytu Little League Elbow syndromu v ČR a účinnosti preventivních opatření zavedených v mládežnickém baseballu.
Autoři hodnotili soubor dětských pacientů s bolestmi lokte vzniklými v souvislosti s hraním baseballu. V souboru 87 pacientů v letech 2008–2012 bylo diagnostikováno 42 případů LLE syndromu. Zavedení nadhazovacích limitů se ukázalo jako úspěšný preventivní krok. Práce je precizní a popisuje velmi široce celou uvedenou problematiku.
Původní práce Cévní zásobení kyčelního kloubu a jeho význam pro záchovnou chirurgii kyčelního kloubu (přehled literatury a vlastní pozorování) dr. Chládka a kol. je prezentace vlastního pozorování a literárních údajů zaměřených na cévní zásobení hlavice stehenní kosti a acetabula. V současné době rozvoje záchovné operační terapie degenerativních změn kyčelního kloubu jsou informace, v práci uvedené, velmi užitečné.
K chirurgickému řešení recidivujících luxací ramenního kloubu existuje celá řada metod. V době artroskopických stabilizací jsou informace v práci Dlouhodobé výsledky operací dle Bankarta dr. Petery a kol. velmi zajímavé a zhodnocení dlouhodobých výsledků stabilizačních operací dle Bankarta provedených na ortopedickém oddělení Pardubické krajské nemocnice je velmi dobré. Obzvláště je zajímavé srovnání této operace s dalšími typy stabilizujících operací.
Hlavním cílem přehledového článku Nové typy a generace UHMWPE pro kloubní náhrady
autora Šloufa a kol. je čtenáře seznámit se základními vlastnostmi vysokomolekulárního polyetylénu, možnostmi jeho modifikace a sterilizace.
Dr. Kout a kol. se ve článku Bolesti ulnární strany zápěstí – diferenciální diagnostika
snaží poskytnout stručný přehled možných nejčastějších patologií s mechanizmem úrazu, základním diagnostickým postupem a terapií. Edukační dopad tohoto článku je nejen na kolegy, kteří se zabývají se operativou ruky.
Je důležité, aby měl lékař představu o možných komplikacích u de facto zdravého pacienta. Kazuistika dr. Rozsívala a kol. Ortopedická operace jako neobvyklá příčina stresem navozené kardiomyopatie na jednu možnou komplikaci poukazuje.


Přeji vám hezké a poučné chvíle strávené při čtení Ortopedie.


Tomáš Trč





LITTLE LEAGUE ELBOW SYNDROM / LITTLE LEAGUE ELBOW SYNDROME

Filip Hudeček[1], Martin Mohyla[2]

[1] I. ortopedická klinika LF MU Brno a FN u sv. Anny, Pekařská 53, 656 91 Brno, tel.: 543 181 111, e-mail: filip.hudecek@fnusa.cz
[2] Ortopedické oddělení FN Ostrava

Souhrn:
Úvod: Cílem práce bylo zhodnotit výskyt Little League Elbow (dále LLE) syndromu v ČR a účinnost preventivních opatření zavedených v mládežnickém baseballu. LLE je syndrom z přetížení, typický pro over-head sportovce ve věku 12-17 let. Vzniká opakovaným přetěžováním lokte nadhazovacím pohybem. Jeho podstatou jsou bolesti způsobené vyčerpáním adaptačních mechanismů vyvíjejícího se skeletu v oblasti mediální apofýzy humeru a přilehlé růstové spáry. Tento chronický stav se může zkomplikovat akutně s manifestující abrupcí mediální apofýzy humeru.
Materiál a metody: Autoři hodnotili soubor dětských pacientů s bolestmi lokte vzniklými v souvislosti s hraním baseballu. Pacienti byli vyšetřeni v letech 2008 až 2012 regionálními baseballovými lékaři. V roce 2010 byla na náš popud provedena změna Soutěžního řádu ve formě omezení počtu nadhozů a zavedení povinných dnů klidu. Dále byla spuštěna informační kampaň, jejímž cílem bylo edukovat baseballovou veřejnost (hráče, trenéry, rodiče), a takto časně zachytit a řádně doléčit incipientní stadia tohoto syndromu. Byly porovnány následující parametry – závažnost nálezu (nutnost operační léčby), délka léčby a struktura pacientů (podíl reprezentačních hráčů) před a po zavedení preventivních opatření.
Výsledky: V souboru 87 pacientů v letech 2008–2012 bylo diagnostikováno 42 případů LLE syndromu, z nichž bylo 38 léčeno konzervativně, 4 pacienti byli léčeni operačně. Po zavedení limitů jsme nezaznamenali žádnou abrupci nad 4 mm s nutností operační léčby. Průměrná délka léčby se zkrátila z 22 týdnů na 12 týdnů. Došlo i k posunu ve struktuře pacientů. Před zavedením limitů tvořili nejtalentovanější hráči (reprezentační nadhazovači různých věkových kategorií) 48 % všech zachycených případů, po zavedení limitů klesl podíl na 14 %.
Diskuze: Zavedení nadhazovacích limitů se ukázalo jako úspěšný preventivní krok v naší snaze zabránit nejtěžším abrupcím u mladých sportovců.


Summary:
Introduction: The purpose of this study was to quantify the incidence of the Little League Elbow (LLE) syndrome in the Czech Republic and to evaluate the effectiveness of preventive measures in youth baseball. LLE is an overuse syndrome typically occuring in over-head athletes aged 12-17. It is caused by maladaptation of the skeletally immature elbow to repetitive overload by the throwing motion in the region of medial apophysis of the humerus and the adjacent growth plate. This chronic condition may be complicated by an acute avulsion of the medial humeral apophysis.
Material and methods: The authors evaluated a group of paediatric patients with elbow pain caused by repetitive throwing motion in baseball. Patients were examined in the years 2008 to 2012 by regional baseball physicians. In 2010, the authors initiated changes in Competition Rules in the form of limits in the number of pitches and mandatory days of rest. Furthermore, the authors launched an information campaign aimed at educating the baseball community (players, coaches, parents) to ensure early diagnostics and proper treatment of the incipient stages of this syndrome. The following parameters were compared - the seriousness of the finding (the need for surgical treatment), treatment duration, and the structure of patients (number of players from national teams) before and after the introduction of preventive measures.
Results: 42 cases of the LLE syndrome in a group of 87 patients from 2008 to 2012 were diagnosed; 38 patients were treated conservatively, 4 patients were treated surgically. After the introduction of the limits, no avulsion in excess of 4mm with the need for surgical treatment was observed. The mean treatment duration was reduced from 22 weeks to 12 weeks. There was also a shift in the structure of patients. Before the introduction of the limits, the most talented players (pitchers of national teams of different ages) formed 48% of all detected cases; after the introduction of the limits it was only 14%.
Discussion: Adhering to pitch count limits appeared to be a successful measure in the authors´ effort to prevent the most severe avulsions of medial apophysis in young athletes.


Klíčová slova: Little League Elbow syndrom, fragmentace, separace, abrupce mediální apofýzy, nadhazovací limity
Keywords: Little League Elbow syndrome, fragmentation, widening of the growth plate, avulsion of medial apophysis, pitch count limits




CéVNí ZáSOBENí KYčELNíHO KLOUBU A JEHO VýZNAM PRO ZáCHOVNOU CHIRURGII KYčELNíHO KLOUBU (PřEHLED LITERATURY A VLASTNí POZOROVáNí) / BLOOD SUPPLY OF THE HIP JOINT AND ITS CONSEQUENCES FOR THE HIP PRESERVING SURGERY (LITERATURE OVERVIEW AND OWN OBSERVATIONS)

Petr Chládek[1], Martin Salaj[2], Rastislav Druga[2], Tomáš Trč[1]

[1] Klinika dětské a dospělé ortopedie a traumatologie 2. LF UK a FN v Motole, V Úvalu 84,
150 06 Praha 5, tel.: 224 432 801, e-mail: petr-chladek@seznam.cz
[2] Anatomický ústav 2. LF UK, Praha

Souhrn:
Úvod: Cílem práce je prezentace literárních údajů zaměřených na cévní zásobení hlavice stehenní kosti a acetabula, dvou cílových struktur pro extenzivní záchovné operační zákroky z pohledu jejich vulnerability a dále prezentace výsledků anatomické pitvy. Pitva a. circumflexa femoris medialis (dále a. CFM) měla splnit následující úkoly: prokázat možnost průniku nástřikové hmoty a tedy i krve do hlavice kosti stehenní výlučně cestou a. CFM jednak preparačně, jednak radiologicky, dále verifikovat místo vstupu krčkových cév do epifýzy jako limitujícího faktoru resekce laterální části epifýzy při osteochondroplastice hlavice a krčku femuru.
Materiál a metodika: Po preparaci a. CFM, odstupující z osové cévy, jsme provedli nástřik barvenou nástřikovou hmotou – latexem s příměsí rentgenkontrastního roztoku Iomeron Bracco v poměru 3 : 1, následně jsme pak hodnotili průnik nástřikové hmoty do posterosuperiorních retinakulárních cév jednak preparačně, jednak radiologicky. Z hlavice femuru jsme vytnuli klín (laterální část epifýzy v místě vstupu retinakulárních cév), nakonec jsme preparát předali ke skiagrafickému vyšetření.
Výsledky: Prokázat radiologicky průnik kontrastní látky s latexem do terminálních větévek intraepifyzárně se nepodařilo. Ve dvou případech z osmi byly nalezeny makroskopicky patrné terminální větévky intraepifyzárně, obě pak obsahovaly nástřikovou hmotu. Preparace retinakulárních cév potvrdila naše operační nálezy – jak průběh, tak vstup intraossárně – je víceméně laterální, mezi „11“ a „12“. Tuto skutečnost jsme dále ověřili na šesti femurech ze sbírek Anatomického ústavu 1. LF UK. Při hodnocení cévního zásobení kyčelního kloubu je nutné zmínit nezastupitelný význam a. CFM pro výživu hlavice kosti stehenní a nutnost jejího úzkostlivého šetření použitím správné operační techniky při osteochondroplastice hlavice femuru. Neméně důležitá je pak znalost cévního zásobení acetabula pro správné provedení periacetabulární osteotomie dle Ganze.
Diskuze: Příčinou neúspěchu při pokusu o skiagrafický průkaz intraepifyzární přítomnosti nástřikové hmoty obohacené o rentgenkontrastní látku Iomeron byla zřejmě použitá nástřiková hmota – latex namísto tuše, dále dlouhodobě fixovaný pitevní materiál a málo citlivý rentgenový přístroj. Dominující laterální průběh retinakulárních cév pak dále nutí k opatrnosti při osteochondroplastice a může tak být limitující pro dostatečnou korekci tvaru hlavice femuru. Kromě málo významných variet v odstupu a. CFM z osové cévy a dále v počtu terminálních intrakapsulárních větví posterosuperiorních retinakulárních cév je průběh a. CFM a jeho ramus profundus ve vztahu k rotátorům kyčle konstantní.
Závěr: Přes selhání skiagrafického průkazu nástřikové hmoty v epifýze femuru (ve dvou případech byla makroskopicky prokázána) je přínosem studie potvrzení převažujícího laterálního průběhu retinakulárních cév, který může být limitující při osteochondroplastice hlavice femuru. Exaktní znalost průběhu nutritivních cév kyčelního kloubu je pak nezbytná pro úspěch záchovné chirurgie kyčelního kloubu.


Summary:
Introduction: The purpose of the article is to provide a literature overview focusing upon the vascular supply of the femoral head and the acetabulum, two key structures vulnerable during a hip preserving surgery, and, furthermore, to present the results of the anatomical dissection of the medial femoral circumflex artery (MFCA).
Material and Methods: The authors carried out unilateral anatomical dissections on eight cadaverous specimens of the lower extremities. The femoral artery and the origin of the MFCA were prepared and cannulated. The MFCA was then injected with the red-labelled latex with Iomeron Bracco in the 3 : 1 ratio. The authors performed a greater trochanter flip osteotomy and a preparation of the posterolateral aspect of the proximal femur after the latex polymerisation. Finally, the authors carried out a wedge osteotomy of the posterolateral part of the femoral head – neck junction and a radiograph of the femoral head.
Results: The authors did not succeed with the radiographic proof of the polymerised latex with Iomeron in the femoral head, but found the dyed latex in the terminal branches of the MFCA in the femoral head after its wedge osteotomy in two specimens. Moreover, the anatomical dissection confirmed the authors´ surgical experience – subsynovial retinacular vessels perforate the femoral head – neck junction more or less laterally. The authors verified this finding on six pieces of the human femur from the collection of the Anatomical Institute of Charles University.
Discussion: The reason of the failed radiographic proof of the polymerised latex with Iomeron in the femoral head could be both long–term fixed cadaver specimens and the improper fixation solution (latex) and low sensitive X-ray intensifier. The nearly lateral position of the retinacular vessels makes them vulnerable in the lateral osteochondroplasty of the femoral head – neck junction and seems to be limiting for this procedure. There are some varieties in the origin of the MFCA and in the number of lateral retinacular vessels; the extraarticular course of the deep branch of the MFCA is constant.
Conclusion: The exact knowledge of the vascularity of both proximal femur and acetabulum is necessary for the reconstructive surgery of the hip joint and its success.


Klíčová slova: cévní zásobení kyčelního kloubu, záchovná chirurgie kyčelního kloubu
Keywords: blood supply of the hip joint, hip preserving surgery




DLOUHODOBé VýSLEDKY OPERACí DLE BANKARTA / LONG TERM RESULTS OF BANKART REPAIRS

Pavel Petera[1], Jaroslav Pilný[1,2], Aleš Švarc[1], Petr Kuběna[1], Martin Slavík[1]



[1] Ortopedické oddělení Pardubické krajské nemocnice a.s., Kyjevská 44, 530 03 Pardubice,

tel.: 466 011 111, e-mail: petera@centrum.cz, http://www.ortopedie-traumatologie.cz

[2] Fakulta medicínských studií, Univerzita Pardubice

Souhrn:


Úvod: K chirurgickému řešení recidivujících luxací ramenního kloubu existuje celá řada metod, ať už otevřených, nebo v dnešní době stále častěji užívaných metod artroskopických. Cílem této práce je zhodnocení dlouhodobých výsledků stabilizačních operací dle Bankarta provedených na ortopedickém oddělení Pardubické krajské nemocnice. Hodnotíme nejen recidivy luxací, ale také bolestivost, omezení hybnosti a rozvoj artrózy. Porovnáváme výsledky s dalšími typy stabilizujících operací.


Metodika: Celkem 22 pacientů bylo dlouhodobě sledováno po operaci dle Bankarta pro recidivující přední luxaci ramenního kloubu. Ta byla prováděna standardní metodou popsanou Bankartem v roce 1939 bez lateralizace úponu musculus subscapularis. Odstup kontrolního vyšetření od operace byl v průměru 13,4 let, součástí bylo klinické vyšetření a byl proveden rentgenový snímek. Klinické výsledky jsme hodnotili dle Rowe skóre, na rentgenových snímcích jsme hodnotili nálezy ve smyslu artrotických změn dle Hawkinse.


Výsledky: Zlepšení stavu a spokojenost po operaci uvádějí všichni pacienti. Běžnou denní činnost včetně rekreačního sportu zvládají také všichni pacienti. Ke sportovní činnosti, ve které působili před vznikem úrazu, se vrátilo 64 % pacientů. Při hodnocení Rowe skóre jsme zaznamenali excelentní výsledek u 54 % pacientů, dobrý výsledek u 41 % pacientů, neuspokojivý výsledek u 5 % pacientů, špatný výsledek jsme nezaznamenali. U jednoho pacienta došlo k reluxaci po 6 letech od operace. Měřením pohybu po operaci docházelo nejčastěji k omezování zevní rotace. Rozvoj artrózy glenohumerálního kloubu jsme objevili u 41 % pacientů.


Diskuze: V porovnání s dalšími typy stabilizujících operací ramenního kloubu jsme zaznamenali významně menší omezení hybnosti. Výskyt rozvoje artrózy glenohumerálního kloubu je v porovnání s operací dle Maxe Langeho obdobný, při srovnání s operací dle Putti- Platta významně nižší. Výsledky operace dle Bankarta v našem souboru jsou srovnatelné s hodnocením dlouhodobých výsledků téže operace zahraničními autory. Při stabilizacích ramenního kloubu jistě dochází ke změně jeho biomechaniky, která vede k omezení hybnosti a časnějšímu rozvoji artrotických změn. Nicméně v našem souboru jsme nenalezli korelaci mezi omezením hybnosti a rozvojem artrózy, která je v zahraniční literatuře často udávána. Výskyt reluxací byl v našem souboru obdobný jako u ostatních typů otevřených operací.


Závěr: Poslední dobou otevřené stabilizace přepouštějí místo artroskopickým metodám stabilizace ramenního kloubu. Avšak vzhledem k dobrým dlouhodobým výsledkům Bankartovy operace a naopak častějšímu výskytu reluxací u artroskopických výkonů se domníváme, že Bankartova operace by stále mohla být vhodnou metodou. Především pak u pacientů s kostěným defektem hlavice humeru, u kterých artroskopické metody častěji selhávají.








Summary:


Introduction: There are many surgical procedures which can be used to resolve recurrent dislocation of the shoulder; some of them are open surgeries, though at present arthroscopic techniques are used increasingly. The aim of this work is to evaluate the long-term results of Bankart repairs conducted in the Orthopaedic Department of the Pardubice Regional Hospital. The authors evaluate not only recurrent dislocation, but also pain, motor limitation, and the development of osteoarthritis. Results are compared with other types of stabilizing operations.


Method: 22 patients were followed after the Bankart repair for recurrent anterior dislocation of the shoulder. The procedure was conducted by the standard method described by Bankart in 1939 without the lateralization of the musculus subscapularis attachment. Patients were examined after a mean of 13.4 years after the surgery; the examination included a clinical examination and an X-ray. Clinical results were evaluated according to the Rowe score; osteoarthritic changes on X-rays were evaluated according to Hawkins.


Results: All patients reported an improved status and satisfaction after surgery. All of the patients, moreover, were able to carry out their regular daily activities, including recreational sport. 64% of the patients were able to resume the sports they had pursued before the accident. When evaluating the Rowe score, the authors identified excellent results in 54% of patients, good results in 41% of patients, unsatisfactory results in 5% of patients, and no bad result was present. One patient experienced a redislocation 6 years after the operation. External rotation was limited most frequently after the surgery. Development of osteoarthritis of the glenohumeral joint was found in 41% of the patients.


Discussion: The authors noticed a significantly lower limitation of motion in comparison with other types of shoulder stabilizing surgeries. The incidence of the development of osteoarthritis of the glenohumeral joint is similar compared to the Max Lange procedure, and significantly lower when compared to the Putti-Platt procedure. The results of Bankart repairs in the authors´ sample are comparable to the long-term results of the same operation by foreign authors. There is certainly a change of the biomechanics of the stabilized shoulder, leading to a motor reduction and an earlier development of osteoarthritis. The authors, however, did not find a correlation between reduced mobility and the development of osteoarthritis in their study, as often published in foreign literature. The occurrence of redislocation in the authors´ population was similar to other types of open surgeries.


Conclusion: Recently, arthroscopic methods of shoulder joint stabilization have been replacing open stabilizations. Nevertheless, with a view to the good long-term results of the Bankart repair and even higher prevalence of redislocation after arthroscopic procedures, the authors believe that Bankart repairs could still represent an appropriate method, especially in patients with a bone defect in the humeral head, where arthroscopic methods fail more often.


Klíčová slova: přední nestabilita ramene, operace dle Bankarta, výsledky, artróza ramene
Keywords: anterior shoulder instability, open Bankart repair, results, arthritis of the shoulder




NOVé TYPY A GENERACE UHMWPE PRO KLOUBNí NáHRADY / NEW TYPES AND GENERATIONS OF UHMWPE FOR TOTAL JOINT REPLACEMENTS

Miroslav Šlouf[1], Jaroslav Fencl[2], David Pokorný[3], Petr Fulín[3]

[1] Ústav makromolekulární chemie AV ČR, v.v.i., Praha, Heyrovského náměstí 1888/2,
162 00 Praha 6, tel.: 296 809 111, e-mail: office@imc.cas.cz
[2] Beznoska s.r.o., Kladno
[3] Ortopedická klinika 1. LF UK a FN Motol, Praha

Souhrn:
Aloplastika velkých kloubů je v dnešní době nepostradatelnou a stěžejní součástí moderní ortopedie. S rozvojem operační techniky, kvality implantátů, prodlužováním průměrného věku, ale i s rostoucími nároky pacientů dochází k nárůstu primoimplantací všech velkých kloubů. V posledních desetiletích k tomu došlo především u primoimplantací kyčelního a kolenního kloubu. V současné době se ale výrazně zvyšuje i počet náhrad ramenního, hlezenného i loketního kloubu. S tím souvisí i nárůst reimplantací jednotlivých kloubních náhrad. Tento trend klade nároky zejména na zvyšování kvality artikulačních materiálů používaných pro kloubní náhrady.
Vysokomolekulární polyetylén (ultra-high molecular weight polyethylene – UHMWPE) je v dnešní době nejčastěji používaným materiálem pro výrobu artikulačních komponent kloubních náhrad. Kvalita jednotlivých komponent je jedním z rozhodujících faktorů, které ovlivňují celkovou životnost endoprotézy. V ortopedii je vysokomolekulární polyetylén používán již od 60. let minulého století.
Vlastnosti UHMWPE jsou od počátku cílem řady vědeckých studií, které vedly k postupnému zdokonalování jeho vlastností a tudíž prodloužení jeho životnosti in vivo. Práce informuje nejen o vývoji polyetylénových komponent kloubních náhrad ve světě, ale zároveň poukazuje na vývoj tuzemský, který doposud dokázal držet krok s nejmodernějšími světovými trendy v oblasti artikulačních komponent kloubních náhrad.
Hlavním cílem tohoto přehledového článku je čtenáře seznámit se základními vlastnosti vysokomolekulárního polyetylénu, možnostmi jeho modifikace a sterilizace. Důležitou částí je nastínění vývoje jednotlivých generací UHMWPE a rozdílů mezi nimi. Seznámení s nejnovějšími poznatky, obsaženými v této práci, by mělo pomoci operatérovi při volbě finálního výrobku tak, aby mohl minimalizovat riziko předčasného selhání kloubní náhrady.

Summary:
Total joint arthroplasty is an essential and crucial part of modern orthopedics. The improvements in surgical techniques and implant quality, the growing average age of patients, and higher demands of patients contribute to the increasing number of primary implantations of all major joints. In the last decade the authors have witnessed a massive increase in primary replacements of the hip and knee joint. Also the numbers of shoulder, ankle and elbow replacements have been growing. This resulted in a higher number of prosthetic reimplantations. This trend imposes even higher requirements on improving the quality of articulation materials used for joint replacement.
Ultra-high molecular weight polyethylene (UHMWPE) is nowadays the most commonly used material of articulation components of the joint replacement. The quality of UHMWPE components is one of the key factors that influence the overall life of the prosthesis. In the field of orthopedics UHMWPE has been used since the 1960s.
From the very beginning, the structure and properties of UHMWPE were a subject of scientific studies that led to the gradual improvement of the polymer performance and its in vivo lifetime. This work summarizes the information about both historical and recent UHMWPE components of joint replacements in the world, but also refers to research in the Czech Republic, which so far has been keeping pace with the latest world trends.
The main objective of this review is to introduce the reader into the basic properties of high-molecular polyethylene, the possibilities of its modification and sterilization. The authors also explain the difference among various types and generations of UHMWPE. This information should help an orthopedic surgeon in choosing a particular type of UHMWPE so that the risk of early failure of joint replacement was minimized.


Klíčová slova: totální endoprotéza kloubu, UHMWPE, vysokomolekulární polyetylén, vitamín E, etylénoxid, síťování, tepelné úpravy
Keywords: total joint replacement, UHMWPE, ultra-high molecular weight polyethylene, vitamin E, ethylene oxide, annealing, remelting




BOLESTI ULNáRNí STRANY ZáPěSTí – DIFERENCIáLNí DIAGNOSTIKA / ULNAR SIDED WRIST PAIN – DIFFERENTIAL DIAGNOSTIC

Pavel Kout[1], Jaroslav Pilný[1,2], Aleš Švarc[1], Marie Holubová[2], Magda Taliánová[2]



[1] Ortopedické oddělení Pardubické krajské nemocnice a.s., Kyjevská 44, 530 03 Pardubice, tel.: 777 120 725, e-mail: pavelkout@yahoo.de

[2] Fakulta medicínských studií, Univerzita Pardubice

Souhrn:


Základem správné diagnostiky bolestí ulnární strany zápěstí je dobrá znalost anatomie zápěstí, kinetiky a všech patologických stavů, které mohou tyto bolesti způsobovat. Pro správnou diagnostiku si ve velké většině případů vystačíme s anamnézou, klinickým vyšetřením, rtg a artroskopií (AS) zápěstí. Přesto je rozpoznání problému obtížné, klinické obtíže jsou obdobné a často se překrývají. V tomto článku se snažíme poskytnout stručný přehled možných nejčastějších patologií s mechanizmem úrazu, základním diagnostickým postupem a terapií.








Summary:


The correct diagnosis of the ulnar sided wrist pain requires profound knowledge of the wrist anatomy, kinetics of the wrist and all pathological conditions that may cause such pain. In most cases the case history, clinical examination, x-ray examination and wrist arthroscopy are sufficient to establish the correct diagnosis. Yet it is difficult to identify the problem as clinical symptoms are similar and often overlap. This article provides a brief overview of the most frequent pathologies and mechanisms of injury, basic diagnostic procedure and treatment.


Klíčová slova: diferenciální diagnostika, ulnární strana zápěstí, nestabilita
Keywords: differential diagnosis, ulnar side of the wrist, instability




ORTOPEDICKá OPERACE JAKO NEOBVYKLá PříčINA STRESEM NAVOZENé KARDIOMYOPATIE / ORTHOPAEDIC OPERATION AS AN UNUSUAL CAUSE OF STRESS INDUCED CARDIOMYOPATHY

Vladimír Rozsíval[1], Jan Matějka[2]
[1] Kardiologické centrum Agel s.r.o., Pardubická krajská nemocnice, a.s., Kyjevská 44, 532 03 Pardubice, tel.: 466 014 145, e-mail: vladimir.rozsival@KC-Agel.cz
[2] Interní klinika, Kardiologické oddělení, Pardubická krajská nemocnice, a.s.,

Souhrn:
Stresová kardiomyopatie je definována jako závažný stav napodobující infarkt myokardu. Je charakterizována akutním začátkem s bolestí na hrudi, EKG změnami napodobujícími akutní srdeční infarkt, normálním nebo téměř normálním koronarografickým nálezem s typickým balónovitým vyklenováním hrotu v levé komoře srdeční (8). Stresová kardiomyopatie (nebo Tako-Tsubo kardiomyopatie) má řadu variant a v současné literatuře ji můžeme nalézt pod 74 názvy (16). Stresová kardiomyopatie je ve většině případů reverzibilní s úpravou k normě.
Je popsán případ 61letého muže, který po opakované ortopedické operaci (extrakci spaceru a reimplantaci TEP pravé kyčle), komplikované významným krvácením, vyžadujícím krevní převody, upadá do kardiogenního šoku. Pro asystolii byla nutná kardiopulmonální resuscitace, umělá plicní ventilace, podávání katecholaminů a dočasná kardiostimulace. Průběh svědčil pro koronární příhodu, nicméně při koronarografii byl shledán na věnčitých tepnách normální nález. Výrazná porucha kinetiky levé komory podporovala diagnózu stresem navozené kardiomyopatie s ejekční frakcí (EF) 20 %. Během několika dnů bylo možné převést nemocného na spontánní ventilaci, ukončit kardiostimulaci a podporu krevního oběhu katecholaminy. Funkce LK se postupně upravila k normě. Klinický průběh a nález při invazivním a neinvazivním vyšetření odpovídá stresové kardiomyopatii (též Tako-Tsubo). Velká operace je jednou z mnoha příčin tohoto stavu. V průběhu ortopedického výkonu nebyla tato kardiomyopatie dosud popsána.


Summary:
Stress cardiomyopathy is defined as a serious condition mimicking the acute coronary syndrome. Patients often present with chest pain, have ST-segment elevations or T inversions on the electrocardiogram and elevated cardiac enzyme levels consistent with acute myocardial infarction. Coronary angiography is normal, typical left ventricular apical dysfunction or ballooning is transient (8). Stress cardiomyopathy (or Tako-Tsubo) is reversible with adjustment to previous condition. Recently, various types of stress cardiomyopathy have been reported. The nomenclature lists 74 names tabulated from published reports (16). A case of a 61-year old man after repeated orthopaedic operation (extraction of a spacer and reimplantation of the right hip) was reported. The operation was complicated by excessive bleeding requiring blood transfusion. Cardiogenic shock developed. Cardiopulmonary resuscitation after asystole was performed, followed by artificial ventilation, temporary cardiac pacing and noradrenaline support. Cardiac markers were elevated, but selective coronary angiography was normal. The ejection fraction (EF) was 20% with apex ballooning supporting the diagnosis of stress induced or Tako-Tsubo cardiomyopathy. In the following days, the artificial ventilation was terminated, cardiac pacing stopped and the application of noradrenaline discontinued. The function of the left ventricle improved – EF was normalized. The clinical course and findings of an invasive and non-invasive examination suggest the diagnosis of stress induced cardiomyopathy, mimicking acute myocardial infarction. A major surgery is a possible, although rare, cause of this type of cardiomyopathy.


Klíčová slova: stresová kardiomyopatie (Tako-Tsubo), operační stres, ortopedická operace
Keywords: stress induced cardiomyopathy (Tako-Tsubo), orthopaedic operation, stress




ZPRáVA Z KONGRESU – VARšAVA 2012 / REPORT FROM THE CONGRESS –WARSAW 2012

Petr Chládek

Ve dnech 19. a 20. října 2012 se ve Varšavě konal kongres věnovaný výlučně chirurgii kyčelního kloubu – III. Wierzejewského dni.
Tematicky se kongres první den věnoval záchovné chirurgii kyčelního kloubu, v prvním bloku pak obecným předpokladům – od anatomie k nové koncepci záchovné chirurgie (Ganz), očekávání výsledků léčby ze strany pacienta (Millis), reprodukovatelná diagnostika FAI (Chládek), koincidence FAI a DDH (Guenther), v bloku věnovaném léčbě FAI pak presentována současná koncepce léčby FAI (Ganz), co dělat a co nedělat při léčbě FAI (Millis), použití různých chirurgických přístupů v léčbě FAI (Chládek, Nikratowicz), dále v léčbě AVN (Atras). V bloku věnovaném skluzu proximální femorální epifýzy byl patrný jasný příklon k intrafokálním výkonům – Dunnově osteotomii na úkor intertrochanterických osteotomií, které neřeší problém následného FAI. Dunnovu osteotomii pak provádějí jednotlivá pracoviště různě – s použitím řízené luxace kyčle (Ganz, Millis, Wozniak), neb z anterolaterálního přístupu (Czubak). Bylo ale také předvedeno poněkud dvojrozměrného chápání kyčelního kloubu obhajobou intertrochanterických osteotomií (Dutka). Další přednášky byly věnovány technice a zkušenostem s periacetabulární osteotomií (Ganz, Millis, Czubak), až neuvěřitelné dlouhodobé výsledky po Collonově artroplastice byly z kategorie ortopedického surrealismu (Ganz). Blok artroskopií kyčelního kloubu pak uzavřel jednání prvního dne. Během něj se potvrdilo, že zvládnutí vaskulární anatomie kyčelního kloubu je klíčem k jeho záchovné chirurgii. Ta je pak prováděna při řízené chirurgické luxaci, alternativou je přední přístup (PAO). Zlatým standardem při ošetření FAI zůstává řízená kyčelní luxace, artroskopie v rukou zkušeného chirurga – artroskopisty pak vhodnou alternativou u jednodušších ošetření.
Druhý den byl věnován endoprotetice kyčelního kloubu, speciálně krátkým a modulárním dříkům. Zásadní sdělení byla na téma krátkých a modulárních dříků u primoimplantací (Trč), dále použití modulárních dříků v revisní operativě (Guenther) a endoprotetika v anatomicky složitém terénu (Czubak).
Svojí přítomností ozdobili kongres dr. Michael Millis (Harvard Medical School Boston) a prof. Klaus-Petr Guenther (Drážďany), prof. Reinhold Ganz se z rodinných důvodů nemohl dostavit, a tak jeho přednášky presentoval jeho kolega dr. Claudio Dora.
Místo konání kongresu (Hotel Intercontinental Congress Centre Varšava) bylo nedaleko centra, v rozvíjející se a přesto čisté Varšavě. Krásné počasí, přátelská atmosféra a tradiční pohostinnost hlavního organisátora kongresu prof. Jaroslawa Czubaka pak podtrhly velmi příznivý dojem z kongresu a doprovodných akcí.





RECENZE KNIHY / BOOK REVIEW

Jan Bartoníček

R. Hart, M. Janeček, I. Klusáková, P. Buček
Loketní kloub – ortopedie a traumatologie
2. rozšířené vydání. Praha, Maxdorf 2012. ISBN 978-80-7345-195-0
Monografie zaměřená na určitou krajinu či kloub má dnes nezastupitelné místo v odborné ortopedické literatuře. Čtenář tak může najít v jediné knize vyčerpávající informace týkající se anatomie, biomechaniky, vyšetřovacích metod, popisu jednotlivých onemocnění či úrazů, operační přístupů a postupů včetně přehledu nejvýznamnějších literárních zdrojů. Dnes ve světové literatuře neexistuje velký kloub, který by neměl svoji monografii. V případě loketního kloubu je nejznámější kniha Morreyova – The elbow, která se objevila již ve 4. vydání...





XV. VáNOčNí ORTOPEDICKé SYMPóZIUM V TEPLICíCH / XV. CHRISTMAS ORTHOPAEDIC SYMPOSIUM IN TEPLICE

Jan Bartoníček

Ve dnech 13. a 14. prosince 2012 se v lázeňském domě Beethoven v Teplicích konalo již XV. vánoční ortopedické sympózium pořádané Ortopedickou klinikou 2. LF UK a FN Motol pod vedením prof. Trče. Organizační stránku zajišťovalo jako obvykle Ortopedické centrum s.r.o. Sympózia se zúčastnilo celkem 78 lékařů a 60 sester. Jako téma byly tentokrát zvoleny osteotomie.


Sympóziu předcházely Odborné doškolovací semináře podporované Sociálním fondem Evropské unie, a to na stejné téma jak pro lékaře, tak sestry.


Téma osteotomií bylo zvoleno velmi šťastně, neboť v současné éře aloplastik jsou tyto operace částí ortopedické veřejnosti opomíjeny. V 18 pátečních přednáškách byla probrána tato tématika ve značně širokém záběru – od obecných principů, přes osteotomie u dětí s DMO, osteotomie kyčelního a kolenního kloubu u dospělých až po osteotomie v oblasti nohy a rehabilitaci. Posluchači si tak mohli vytvořit ucelený názor na možnosti a výsledky osteotomií v různých indikacích. Ukázalo se, že tyto operace stále patří do ortopedického repertoáru, ačkoli došlo k zúžení jejich indikací. Přesto mohou v řadě případů z hlediska funkčního a dlouhodobého výsledku konkurovat aloplastice.


Sympózium se vydařilo jak po odborné, tak organizační a společenské stránce. Je otázkou, jaké téma zvolí organizátoři pro rok příští.






Copyright © 2009 Medakta
Created by Strong Harmonic Buttress