Ortopedie: 2/2016



Pro návrat na výběr ročníku klikněte zde.
Pro návrat na výběr čísel v ročníku 2016 klikněte zde.

Obsah:

Editorial / Editorial - Pavel Janíček
Retrospektivní analýza výsledků plicních metastazektomií měkkotkáňových sarkomů (STS) na I. chirurgické klinice LF MU a FNUSA v intervalu 24 měsíců / Retrospective analysis of the results of t pulmonary metastasectomy for soft tissue sarcoma metastasis a - Michal Benej, Ivan Čapov, Adam Peštál, Jan Wechsler, Zdeněk Chovanec, Martin Páral
Přehled epidemiologie zhoubných nádorů měkkých tkání z dat Národního onkologického registru / Overview epidemiology of malignant soft tissue tumors of the National Cancer Registry Data - Jan Mužík, Michal Uher, Denisa Malúšková, Andrea Pokorná
Radioterapie primárních kostních nádorů / Radiotherapy of primary bone tumours - Jana Zitterbartová
Problematika nádorů měkkých tkání / The issue of soft tissue tumors - Pavel Janíček, Tomáš Tomáš
Zásady histopatologické diagnostiky sarkomů měkkých tkání / Principles of histopathologic diagnosis of soft tissue sarcomas - Iva Zambo
Ultrasonografie muskuloskeletálních nádorů / Ultrasonography of musculoskeletal tumours - Lukáš Pazourek, Luboš Hrazdira
Léčba refrakterních a relabovaných sarkomů měkkých tkání / Current treatment strategies for refractory or relapsed soft tissue sarcomas - Peter Múdry, Pavel Mazánek, Ondřej Rohleder, Kristýna Melichárková, Viera Bajčiová
7. klinicko-anatomické sympozium - Luxační zlomeniny předloktí, aloplastika hlavice radia, diafyzární zlomeniny předloktí / 7th Symposium on Clinical Anatomy - Fracture-dislocation of the elbow, radial head arthroplasty, forearm diaphyseal fractures - Jan Bartoníček




EDITORIAL / EDITORIAL

Pavel Janíček



Vážení čtenáři,


monotematické číslo časopisu Ortopedie je věnováno epidemiologii, diagnostice a terapii měkkotkáňových sarkomů v České republice.


Původní práce Retrospektivní analýza výsledků plicních metastazektomií měkkotkáňových sarkomů (STS) na I. chirurgické klinice FNUSA a LF MU v intervalu 24 měsíců předkládá výsledky retrospektivní analýzy plicních metastazektomií provedené na I. chirurgické klinice FN u sv. Anny v Brně v průběhu 24 měsíců.


Přehled epidemiologie zhoubných nádorů měkkých tkání z dat Národního onkologického registru analyzuje data Národního onkologického registru České republiky posledního dostupného 5letého období. Byla zjištěna průměrná roční incidence zhoubných nádorů měkkých tkání – 442 nově diagnostikovaných onemocnění (mírně vyšší v populaci žen než v populaci mužů), incidence a prevalence onemocnění v populaci České republiky setrvale narůstá.


Práce autorů z Masarykova onkologického ústavu Radioterapie primárních kostních nádorů poskytuje přehled radiologické léčby nejčastěji se vyskytujících primárních kostních nádorů – osteosarkomu, Ewingova sarkomu, chordomu a chondrosarkomu.


Léčba Ewingova sarkomu je provozně i ekonomicky velmi náročná. Článek Mezioborová spolupráce a centralizace léčby Ewingova sarkomu poukazuje na to, že centralizace diagnostiky i léčby těchto pacientů je nezbytná.


Práce Problematika nádorů měkkých tkání je přehledem léčby, která se vyznačuje obtížnou diagnostikou a značně individuální terapií zahrnující kombinaci předoperační a pooperační chemoterapie, radioterapie a chirurgického zákroku. Autoři doporučují při každém vážném podezření na maligní měkkotkáňový tumor odeslat pacienta ke konzultaci do onkologického centra zabývajícího se komplexní terapií muskuloskeletálních tumorů.


Diagnostika sarkomů měkkých tkání je mnohdy obtížná a vyžaduje úzkou mezioborovou spolupráci. Histopatologické vyšetření je nezastupitelné. Článek Zásady histopatologické diagnostiky sarkomů měkkých tkání poukazuje na nutnost precizní klasifikace sarkomů měkkých tkání, která má pro pacienta zásadní význam a je nezbytným předpokladem pro vhodně zvolenou léčebnou strategii.


Ve článku Ultrasonografie muskuloskeletálních nádorů jsou shrnuty výhody a nevýhody ultrasonografie, základy ultrazvukového zobrazení struktur pohybového aparátu, principy hodnocení ultrazvukového obrazu muskuloskeletálních nádorů a možnosti využití ultrazvuku v průběhu celého procesu diagnostiky, terapie a následné dispenzarizace pacientů s muskuloskeletálními nádory.


Práce Léčba refrakterních a relabovaných sarkomů měkkých tkání je shrnutím současných možností léčby tohoto onemocnění.


Přeji vám, abyste při čtení tohoto monotematického čísla získali co nejvíce nových poznatků.


Pavel Janíček





RETROSPEKTIVNí ANALýZA VýSLEDKů PLICNíCH METASTAZEKTOMIí MěKKOTKáňOVýCH SARKOMů (STS) NA I. CHIRURGICKé KLINICE LF MU A FNUSA V INTERVALU 24 MěSíCů / RETROSPECTIVE ANALYSIS OF THE RESULTS OF T PULMONARY METASTASECTOMY FOR SOFT TISSUE SARCOMA METASTASIS A

Michal Benej, Ivan Čapov, Adam Peštál, Jan Wechsler, Zdeněk Chovanec, Martin Páral

I. chirurgická klinika LF MU a FN u sv. Anny v Brně, Pekařská 53, 656 91 Brno, tel. 543 182 328, e-mail: michal.benej@fnusa.cz



Souhrn:


Úvod: Sarkomy měkkých tkání (STS) tvoří heterogenní skupinu méně častých maligních nádorů různých lokalizací s vysokou tendencí k metastazování. Vzhledem k dominantnímu metastazování hematogenní cestou je plicní parenchym nejčastějším místem implantace cirkulujících nádorových buněk STS. V době diagnostiky sarkomu jako primárního tumoru má více než 30 % pacientů diagnostikováno synchronní plicní metastázy. Prezentujeme výsledky retrospektivní analýzy plicních metastazektomií provedených na I. chirurgické klinice FN u sv. Anny v Brně v průběhu 24 měsíců.


Materiál a metody: V průběhu 24 měsíců (6/2013 – 6/2015) podstoupilo na naší klinice 9 pacientů plicní metastazektomii pro metastázy sarkomu měkkých tkání. Data byla hodnocena retrospektivně a pacienti nebyli randomizováni. Indikace k provedení plicní metastazektomie na naší klinice jsou ve shodě s obecnými indikačními kritérii plicních metastazektomií publikovanými Evropskou společností hrudní chirurgie (ESTS) a jsou založeny na doporučení Mezinárodního registru plicních metastáz (IRLM). Kritéria zahrnují pacienty s anamnézou histologicky verifikovaného STS po adekvátní léčbě se suspektními nodularitami v plicním parenchymu. U každého pacienta byla předoperačně, v intencích diagnostického algoritmu, vyloučena extrapulmonální diseminace.


Výsledky: U devíti pacientů bylo provedeno celkem 12 operačních výkonů. Dva pacienti podstoupili oboustrannou sekvenční plicní metastazektomii a jeden pacient remetastazektomii pro plicní recidivu. Všichni pacienti byli operováni konvenčním variantem torakotomie v závislosti na rozhodnutí chirurga, počtu metastáz a jejich lokalizaci (9x vertikální torakotomie, 3x posterolaterální torakotomie). Celkově bylo odstraněno 31 metastáz, s průměrem 4 metastázy. Solitární metastáza byla nalezena jen v jednom případě. Rozsah resekce byl v korelaci s předpokladem periferního uložení metastáz a provedeno bylo 21 extraanatomických resekcí a 2 lobektomie. U jednoho pacienta byla uskutečněna i rozšířená resekce bránice a perikardu na obou stranách, vynucená uložením metastáz a jejich prorůstáním do uvedených struktur. Morbidita souboru byla 22 %. Byla podmíněna dvěma pooperačními komplikacemi: 1x bronchopneumonie a 1x prolongovaný air-leak, zvládnutý konzervativně po 10 dnech, bez nutnosti reoperace.


Diskuze: Plicní metastazektomie pro metastázy STS je při oprávněné indikaci bezpečnou a rutinní metodou s jednoznačným benefitem pro pacienta a vede k signifikantnímu prodloužení přežívání. Na druhé straně doposud nebyly identifikovány všechny faktory ovlivňující mortalitu a přežívání i přes exaktně provedený operační výkon. Pětileté přežívání se po radikálním torakochirurgickém výkonu pohybuje mezi 28–45 %. Nezbytné jsou následné kontroly ve stanovených intervalech (CT, PET/CT) a u recidiv časně indikované remetastazektomie.














Summary:


Introduction: Soft tissue sarcomas (STS) represent a heterogeneous group of less common malignant tumours of different localizations with strong tendency to metastasize. Due the dominant haematogenous pathway of the dissemination, the lung parenchyma is the most common site of implantation of the circulating tumour cells of the STS. At the time of diagnosis the sarcoma as the primary tumour, more than 30% of patients are diagnosed with synchronous lung metastasis. We present the results of retrospective analysis of pulmonary metastasectomy for soft tissue sarcoma metastasis at the 1st Department of Surgery of St. Anne´s hospital in the interval of 24 months.


Material and methods: In the period of 24 months (6/2013 - 6/2015), 9 patients underwent lung metastasectomy for pulmonary metastases of soft tissue sarcoma (STS) at our department. Data was evaluated retrospectively and the patients were not randomized. The indications to perform lung metastasectomy at our department are in accordance with the general indication criteria to perform lung metastasectomy published by European society of thoracic surgeons (ESTS) based on recommendations from the International Registry of lung metastases (IRLM). Criteria included patients with a history of histologically verified STS after adequate treatment, with suspicious nodules in the lung parenchyma. In each patient was extrapulmonary dissemination excluded by the "diagnostic algorithm" before operation.


Results: In the 9 patient of the group, a total of 12 surgeries were performed. Two patients underwent bilateral sequential lung metastasectomy and one patient underwent re-metastasectomy for intrapulmonary recurrence. All patients were operated by conventional open access - variant of thoracotomy, depending on the decision of the surgeon, the amount of the metastases and their localisation (9x vertical muscle sparing thoracotomy, 3x posterolateral thoracotomy). In total, 31 metastases were removed, with a median of 4 metastases. Solitary metastasis was found in only one case. The extent of resection correlated with the assumption of the peripheral localisation of the metastases. Altogether 21 extranatomical resections and 2 lobectomies were performed. One partial resection of the pericardium and diaphragm has been performed, due the localisation of metastases and their ingrowth in those structures. Group morbidity was 22%. It was due to two postoperative complications 1x bronchopneumonia and 1x prolonged air leak, longer than 5 days, handled conservatively.


Discussion: Lung metastasectomy for STS pulmonary metastases is current and routine method in correct indication with defitite benefit for the patient and lead to significant survive prolongation. On the other hand not all mortality influence factors and survival factors were identified yet. Even in spite of correctly performed surgeries survival rate after radical thoracosurgery procedure is between 28-45 %. As a consequence of limited therapeutic control possibilities by cytostatics, surgery is the only modality in the treatment of intrapulmory relapses. It is necessary to check the situation in fixed intervals with CT (PET-CT) and to quickly indicate rethoracotomies and remetastasectoimies in case of relapses.



Klíčová slova: sarkomy měkkých tkání, plicní metastázy, metastazektomie
Keywords: soft tissue sarcoma, metastases, metastasectomy




PřEHLED EPIDEMIOLOGIE ZHOUBNýCH NáDORů MěKKýCH TKáNí Z DAT NáRODNíHO ONKOLOGICKéHO REGISTRU / OVERVIEW EPIDEMIOLOGY OF MALIGNANT SOFT TISSUE TUMORS OF THE NATIONAL CANCER REGISTRY DATA

Jan Mužík[1,2], Michal Uher[1], Denisa Malúšková[1], Andrea Pokorná[1,2]

[1] Institut biostatistiky a analýz, Lékařská fakulta, Masarykova univerzita, Kamenice 3, 625 00 Brno, tel. 778 543 689, e-mail: muzik@iba.muni.cz

[2] Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, Praha

Souhrn:


Úvod: Zhoubné nádory měkkých tkání představují heterogenní skupinu méně četných malignit.


Materiál a metoda: Analýza dat Národního onkologického registru České republiky. Výsledky: Z dat Národního onkologického registru byla zjištěna průměrná roční incidence zhoubných nádorů měkkých tkání v posledním dostupném 5letém období 442 nově diagnostikovaných onemocnění (mírně vyšší v populaci žen než v populaci mužů), incidence a prevalence onemocnění v populaci České republiky setrvale narůstá. Zhoubné nádory měkkých tkání se vyskytují ve všech věkových skupinách v populaci, převažují však starší pacienti (střední věk nemocných 62 let). Relativní přežití léčených pacientů hodnocené na populační úrovni se v čase stále zlepšuje.


Závěr: I přes pozitivní trendy výsledků léčby pacientů se zhoubnými nádory měkkých tkání je nadále žádoucí koncentrace jejich diagnostiky a léčby do specializovaných center.








Summary:


Introduction: Malignant tumors of soft tissues represent a heterogeneous group of malignancies less numerous.


Material and methods: Data analysis of the National Cancer Registry of the Czech Republic.


Results: Data from the National Cancer Registry, the mean annual incidence of malignant tumors of soft tissues in the last available 5-year period, 442 newly diagnosed cases (slightly higher in the female population than the male population) incidence and prevalence of disease in the population of the Czech Republic is steadily increasing. Soft tissue sarcomas occur in all age groups in the population, but dominated elderly patients (mean age of patients 62 years of age). Relative survival of treated patients evaluated at a population level over time continues to improve.


Conclusion: Despite the positive trends of treatment results of patients with malignant soft tissue tumors remains desirable levels of diagnosis and treatment in specialized centers.



Klíčová slova: epidemiologie, novotvary měkkých tkání
Keywords: epidemiology, soft tissue neoplasms




RADIOTERAPIE PRIMáRNíCH KOSTNíCH NáDORů / RADIOTHERAPY OF PRIMARY BONE TUMOURS

Jana Zitterbartová



Klinika radiační onkologie LF MU a Masarykova onkologického ústavu Brno, Žlutý kopec 7, 656 53 Brno, tel. 543 131 116, e-mail: jana.zitterbartova@mou.cz



Klinika radiační onkologie LF MU a Masarykova onkologického ústavu Brno, Žlutý kopec 7, 656 53 Brno, tel. 543 131 116, e-mail: jana.zitterbartova@mou.cz Souhrn:
Nejčastěji se vyskytujícími primárními kostními nádory jsou osteosarkom, Ewingův sarkom, chordom a chondrosarkom. Jejich léčba vyžaduje multimodální přístup, resekabilita je významným prognostickým faktorem. Radioterapie má v lokální léčbě primárních kostních nádorů svoji definovanou roli. Je standardní součástí terapie u Ewingova sarkomu v případě neresekability, neradikálního odstranění tumoru nebo špatné histologické odpovědi na neoadjuvantní léčbu. U chordomů a chondrosarkomů je indikována kurativní radioterapie v případě inoperability primárního nádoru či při makroskopickém pooperačním reziduu. Biologická povaha těchto nádorů vyžaduje užití vysoké celkové dávky 60 až 78 Gy. U osteosarkomu, historicky pokládaného za radiorezistentní nádor, se dnes jeví ozáření ve vybraných klinických situacích rovněž jako racionální, především v případě neradikálních zákroků. Vždy je zvažován prospěch z léčebného ozáření proti rizikům jeho akutních a pozdních nežádoucích účinků.

Summary:
The most common primary bone tumours are osteosarcoma, Ewing's sarcoma, chordoma and chondrosarcoma. Their treatment requires a multimodal approach, the resectability is an important prognostic factor. Radiotherapy is an active modality for assuring local control and has its defined role in the treatment of primary bone tumours. It is recommended as standard part of management in inoperable Ewing's sarcoma tumours, in cases of subtotal resections or poor histological responses to neoadjuvant chemotherapy. In chordoma and chondrosarcoma, radiotherapy is reserved for clinical situations where complete surgery cannot be achieved. However, biological nature of these tumours requires the use of a high total doses of 60-78 Gy. Radiotherapy of osteosarcoma, that supposed to be radioresistant, seems to be effective in particular cases, especially in case of non-radical surgery. The therapeutic benefit of irradiation is always considered against the risk of acute and late side effects.


Klíčová slova: radioterapie, lokální kontrola, osteosarkom, Ewingův sarkom, chordom, chondrosarkom
Keywords: radiotherapy, local control, osteosarcoma, Ewing's sarcoma, chordoma, chondrosarcoma




PROBLEMATIKA NáDORů MěKKýCH TKáNí / THE ISSUE OF SOFT TISSUE TUMORS

Pavel Janíček, Tomáš Tomáš

I. ortopedická klinika Lékařské fakulty Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice U sv. Anny v Brně, Pekařská 53, 656 91 Brno, tel. 543 182 715, e-mail: pavel.janicek@fnusa.cz



Souhrn:


Sarkomy měkkých tkání jsou úzká heterogenní skupina nádorů, která se vyznačuje obtížnou diagnostikou a značně individuální terapií zahrnující kombinaci předoperační a pooperační chemoterapie, radioterapie a chirurgického zákroku. Základní a často rozhodující pro další osud nemocného je dostatečný radikální chirurgický resekční či amputační výkon, který musí zasahovat i do zdravé tkáně. Proto doporučujeme při každém vážném podezření na maligní měkkotkáňový tumor odeslat pacienta ke konzultaci do onkologického centra zabývajícího se komplexní terapií muskuloskeletálních tumorů.








Summary:


Soft tissue sarcomas are a narrow, heterogeneous group of tumours, which is characterized by their difficult diagnosis and substantially individualized therapies comprising a combination of preoperative and postoperative chemotherapy, radiotherapy and surgery. A fundamental and often decisive factor for the fate of the patient is adequate surgical resection or radical amputation performance that must reach into healthy tissue. Therefore we recommend that every patient with a serious suspicion of a malignant soft tissue sarcomas is sent for consultation to an oncology centre dealing with complex therapy of musculoskeletal tumours.



Klíčová slova: sarkomy měkkých tkání, terapie, onkologické centrum
Keywords: soft tissue sarcomas, treatment, oncology centre




ZáSADY HISTOPATOLOGICKé DIAGNOSTIKY SARKOMů MěKKýCH TKáNí / PRINCIPLES OF HISTOPATHOLOGIC DIAGNOSIS OF SOFT TISSUE SARCOMAS

Iva Zambo

I. patologicko-anatomický ústav Lékařské fakulty Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, Pekařská 53, 656 91 Brno, tel. 543 183 228, e-mail: iva.zambo@fnusa.cz



Souhrn:


Sarkomy měkkých tkání jsou vzácné a vysoce heterogenní tumory. Jejich diagnostika je mnohdy obtížná a vyžaduje úzkou mezioborovou spolupráci. Histopatologické vyšetření je nezastupitelné. Pomocí imunohistochemie, speciálního barvení a molekulárněgenetických metod lze diagnózu mezenchymálních tumorů stále více zpřesňovat. Výsledky doplňkových vyšetření však musí být hodnoceny v kontextu s histologickým obrazem a klinickými údaji. Precizní klasifikace sarkomů měkkých tkání má pro pacienta zásadní význam a je nezbytným předpokladem pro vhodně zvolenou léčebnou strategii.








Summary:


Soft tissue sarcomas are rare and highly heterogeneous tumors. Diagnosis of these disorders is often difficult and requires close interdisciplinary cooperation. The value of histopathological examination is irreplaceable. Using immunohistochemistry, special staining methods or molecular genetic analysis, the diagnosis of mesenchymal tumors becomes more refined. The results of the complementary examinations should be interpreted in the context of histology and clinical data. Precise classification of soft tissue sarcomas is crucial and is necessary prerequisite for the properly chosen treatment strategy.



Klíčová slova: sarkomy měkkých tkání, biopsie, grade, prognóza
Keywords: soft tissue sarcomas, biopsy, grade, prognosis




ULTRASONOGRAFIE MUSKULOSKELETáLNíCH NáDORů / ULTRASONOGRAPHY OF MUSCULOSKELETAL TUMOURS

Lukáš Pazourek, Luboš Hrazdira

I. ortopedická klinika Lékařské fakulty Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice U sv. Anny v Brně, Pekařská 53, 656 91 Brno, tel. 543 182 734, e-mail: PazourekL@seznam.cz



Souhrn:


Ultrasonografie je přínosem pro diagnostiku řady patologií pohybového aparátu. Velký význam má i v případě muskuloskeletálních nádorů. V článku jsou shrnuty výhody a nevýhody ultrasonografie, základy ultrazvukového zobrazení struktur pohybového aparátu, principy hodnocení ultrazvukového obrazu muskuloskeletálních nádorů a možnosti využití ultrazvuku v průběhu celého procesu diagnostiky, terapie a následné dispenzarizace pacientů s muskuloskeletálními nádory.


Summary:


Ultrasonography is beneficial for the diagnosis of many pathological conditions of the musculoskeletal system. It is important as well for musculoskeletal tumours. In this article, advantages and disadvantages of ultrasonography, basics of ultrasound imaging of musculoskeletal structures, principles of ultrasound evaluation of musculoskeletal tumours and the possibility of using ultrasound for diagnostics, therapy and observation of patients with musculoskeletal tumours, are discussed.



Klíčová slova: ultrasonografie, muskuloskeletální nádory, echogenita, patologická vaskularizace
Keywords: ultrasonography, musculoskeletal tumours, echogeneity, pathological vascularization




LéčBA REFRAKTERNíCH A RELABOVANýCH SARKOMů MěKKýCH TKáNí / CURRENT TREATMENT STRATEGIES FOR REFRACTORY OR RELAPSED SOFT TISSUE SARCOMAS

Peter Múdry, Pavel Mazánek, Ondřej Rohleder, Kristýna Melichárková, Viera Bajčiová

Klinika dětské onkologie Fakultní nemocnice Brno a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, Černopolní 9, 613 00 Brno, tel. 532 234 125, e-mail: pmudry@fnbrno.cz



Souhrn:


Sarkomy měkkých tkání jsou heterogení skupina malignit. Standardní léčba první linie je postavena na chirurgii. Chemoterapie má kontroverzní výsledky a záleží na typu nádoru. Refrakterní a relabované sarkomy měkkých tkání jsou obtížně léčitelnou skupinou onemocnění a žádné z dosavadních postupů nevedly k podstatnému zlepšení jejich prognózy, s výjimkou radikálních operací. Použití některých metod je často limitováno toxicitou. Nové léčebné postupy jako antiangiogenní léčba nebo imunoterapie jsou v současnosti předmětem klinických studií.








Summary:


The soft tissue sarcomas are heterogeneous group of malignancies. Mainstay of first line treatment is radical surgery, while chemotherapy has doubtful results across published studies and is effective for only some types of sarcomas. Refractory and relapsed soft tissue sarcomas are difficult to treat, with some exceptions. Some of the possible methods are limited by their toxicity. New therapeutic procedures include metronomic antiangiogenic therapy and immunotherapies, and they are under evaluations in ongoing clinical trials.



Klíčová slova: sarkom měkkých tkání, doxorubicin, tyrosinkinázový inhibitor, angiogeneze, imunoterapie, metronomická terapie
Keywords: soft tissue sarcoma, doxorubicin, tyrosine kinase inhibitors, angiogenesis, immunotherapy, metronomic therapy




7. KLINICKO-ANATOMICKé SYMPOZIUM - LUXAčNí ZLOMENINY PřEDLOKTí, ALOPLASTIKA HLAVICE RADIA, DIAFYZáRNí ZLOMENINY PřEDLOKTí / 7TH SYMPOSIUM ON CLINICAL ANATOMY - FRACTURE-DISLOCATION OF THE ELBOW, RADIAL HEAD ARTHROPLASTY, FOREARM DIAPHYSEAL FRACTURES

Jan Bartoníček



V sobotu 6. února 2016 proběhlo v Anatomickém ústavu 1. LF UK v Praze již 7. klinicko-anatomické sympozium, které bylo tentokrát věnováno luxačním zlomeninám předloktí, aloplastikace hlavice radia a diafyzárním zlomeninám předloktí. Akci, které se zúčastnil rekordní počet 210 lékařů z Čech, Moravy a Slovenska, pořádaly společně Anatomický ústav 1. LF UK a Klinika ortopedie 1. LF UK a ÚVN v Praze. Tradiční záštitu převzal děkan 1. LF UK v Praze prof. MUDr. Aleksi Šedo, DrSc. Pozvání k aktivní účasti přijali prof. Havránek (Praha-Krč), doc. Pavelka (Plzeň), doc. Douša (Praha-Vinohrady), prim. Pink ml. (Brno-Ponávka), dr. Obruba (Ústí n. Labem), dr. Kloub (České Budějovice) a dr. Vlček (Praha-Motol). Čestným hostem sympozia byl doc. MUDr. Jan Šprindrich, CSc., legenda české kostní radiologie.


Na základě jednotlivých přednášek a především bohaté diskuse lze závěry sympozia shrnout následovně.


V dětské traumatologii představuje závažný problém Monteggiova zlomenina, a to především v období od 6 do 10 let, kdy bývá snadno přehlédnuta. Nutné jsou přesné rtg projekce, a především je třeba na tyto zlomeniny pomýšlet.


Luxační zlomeniny lokte představují velmi závažnou a ne zcela doceněnou problematiku. I u zdánlivě nevinných zlomenin musíme pamatovat na rozsáhlé poranění vazů. To je třeba vyloučit především u zlomenin hlavice radia. Ty mohou být izolované (bez vazivové léze) nebo spojeny s nestabilitou loketního kloubu (poranění jednoho či obou kolaterálních vazů), popř. s nestabilitou axiální, tj. roztržením mezikostní membrány a poraněním distálního radioulnárního kloubu. O axiální nestabilitě se lze přesvědčit v plné pronaci předloktí, kdy je možné odtáhnout proximální konec radia od proximální ulny.


Všichni přednášející se shodli, že v případě vazivové nestability lokte či nestability axiální je nutné zachovat hlavici radia nebo ji nahradit. Osudovou chybou je odstranění hlavice u nestabilního loketního kloubu či axiální nestability předloktí, kdy vznikají těžko řešitelné komplikace. Současné implantáty umožňují osteosyntézu zlomenin hlavice v minulosti nerekonstruovatelných. I když vzhledem ke kominuci nelze vyloučit následnou nekrózu, je možné zrekonstruovanou hlavici použít jako bioprotézu obnovující stabilitu loketního kloubu a po zhojení vazů ji lze v případě nekrózy odstranit. Aloplastika hlavice není dosud uspokojivě vyřešena a má řadu úskalí. Prozatímním východiskem z nouze může být i dočasný cementový spacer nahrazující hlavici radia. Při osteosyntéze hlavice zamykací dlahou je třeba preferovat optimální místo přiložení dlahy, a to i na úkor tzv. bezpečné zóny. To umožní optimální fixaci dlahy ve fragmentech hlavice a současně i obnovení osového tvaru proximálního radia, což je někdy velmi obtížné. Zkušenosti ukazují, že u zlomenin ošetřených dlahou dochází k omezení supinace/pronace téměř vždy, ale že rozsah pohybu se výrazně zlepší po zhojení zlomeniny a odstranění dlahy.


U diafyzárních zlomenin radia je preferován Henryho volární přístup, který umožní bezpečné obnažení kosti v celém rozsahu. K osteosyntéze je dostačující konvenční nezamykací DCP dlaha přiložená na laterální plochu radia a tvarovaná podle její konvexity. Tím je respektována tahová strana a je možná kontrola rotace hlavních úlomků podle margo interosseus. Šrouby mohou být zavedeny v optimální délce a směru, tj. v latero-mediálním, do margo interosseus. Jejich dotažením jsou kostní úlomky „zamčeny“ do dlahy, což zvyšuje stabilitu osteosyntézy. Důležité je, aby na každém hlavním úlomku byla přiložena dlaha v rozsahu minimálně tří otvorů. Dostatečná pracovní délka dlahy zvyšuje stabilitu montáže mnohem více než počet šroubů či šrouby zamykací.


Příští, 8. sympozium se uskuteční první sobotu v únoru 2017 a bude věnováno zlomeninám distálního předloktí, distálnímu radioulnárnímu kloubu a poraněním karpu.







Copyright © 2009 Medakta
Created by Strong Harmonic Buttress