Vakcinologie: 4/2016



Pro návrat na výběr ročníku klikněte zde.
Pro návrat na výběr čísel v ročníku 2016 klikněte zde.

Obsah:

Editorial / Editorial - prof. MUDr. Roman Prymula, CSc., Ph.D.
Polymorfismus Bordetella pertussis a vývoj nových očkovacích látek proti pertusi / Polymorphism of Bordetella pertussis and developing new pertussis vaccines - MUDr. Kateřina Fabiánová, Ph.D.
Bezpečnostní riziko formaldehydu a stabilizátorů ve vakcínách / Safety risk of formaldehyde and stabilizers in vaccines - prof. MUDr. Roman Chlíbek, Ph.D.
Zavádění MenB vakcín v České republice a ve světě / Introduction of MenB vaccines in the Czech republic and abroad - MUDr. Daniel Dražan, MUDr. Kristýna Havlíková
Virus Zika - nová globální hrozba? / Zika virus - a new global threat? - doc. RNDr. Daniel Růžek, Ph.D.
WHO situační zpráva - Zika virus mikrocefalie a Guillainův-Barréův syndrom / WHO Situation Report - Zika virus microcephaly and Guillain-Barré syndrome - prof. MUDr. Miroslav Špliňo, DrSc., prof. MUDr. Roman Chlíbek, Ph.D.
Záškrt opět aktuální / Diphteria is back - doc. RNDr. Vanda Boštíková, Ph.D., prof. MUDr. Pavel Boštík, Ph.D.
XII. hradecké vakcinologické dny / The 12th Symposium of Vaccinology in Hradec Králové - doc. MUDr. Jan Smetana, Ph.D.
Očkování - nejen pediatrický problém / Vaccination - not only pediatric issue - MUDr. Andrea Skálová
Doporučená imunizační schémata proti lidskému papilomaviru / Recommended immunization schedules against human papillomavirus - prof. MUDr. Roman Prymula, CSc., Ph.D.
Poradna (immunization counselling) - MUDr. Daniel Dražan




EDITORIAL / EDITORIAL

Vážení čtenáři, kolegové a kolegyně,


právě skončily XII. hradecké vakcinologické dny a my můžeme bilancovat, kam jsme se posunuli od ročníku minulého. Po stránce odborné a organizační se snad podařilo udržet vysoce nastavený standard uplynulých ročníků. To, co se také naprosto nezměnilo, byla podpora Ministerstva zdravotnictví, která, ač formálně deklarovaná, v praxi byla nulovou a opět jsme obdrželi omluvu těsně před konáním akce a opět bez náhrady. Odborná veřejnost tak stále čeká odpověď na nejpalčivější otázku, tedy zda konečně vyjde nová „Vyhláška“ a kam se posune druhá dávka očkování proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím. V programu se objevilo opět několik drobných překvapení, některé stálice posledních let, jako například kontroverze v očkování, naopak chyběly.
Překvapením pro návštěvníky mohlo být také satelitní sympozium GSK, které mělo slavnostní ráz a bylo věnováno celoživotní práci doc. Kohla, jenž společně se svým alter ego celou akci moderoval. Všichni zúčastnění jednoznačně ocenili jak odbornou, tak společenskou úroveň tohoto setkání.
V hlavním programu jsme řešili aktuální otázky vakcinologie jak na teoretické, tak zejména praktické úrovni, včetně různých omezení při očkování v nestandardních situacích a u osob v riziku. Bohatý program doprovázený četnou diskusí umožnil získat účastníkům detailní náhled na jednotlivá aktuální témata, a zejména kolegům z praxe jistě mohl přinést řadu v každodenním životě využitelných informací.
Pokud bych měl zdůraznit, co mne nejvíce zaujalo, byla by to jistě potvrzená klesající proočkovanost. Léta jsme se opájeli tím, že odpůrců očkování není mnoho, tvoří pouze jakýsi ostrůvek deviace a proočkovanost se stále drží na vysoké úrovni. Ukázalo se, že už to není pravda. U povinného očkování proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím proočkovanost klesla pod 90 %, tedy hluboko pod hladinu nutnou k navození kolektivní imunity. To je velmi špatný signál a je zřejmé, jak zejména sociální sítě jsou schopny ovlivňovat veřejné mínění. V tomto smyslu je někdy až neuvěřitelné, jak se některé komerční subjekty snaží prosadit na trhu svůj preparát a vytlačit konkurenci. To je vcelku logické a patří to k základním rysům tržní ekonomiky, avšak je si třeba uvědomit, že drobné vítězství v dobytí většího segmentu trhu může znamenat dlouhodobě významnou prohru. Vakcíny mají drobné odlišnosti, a pokud budeme akcentovat vždy pouze slabé stránky konkurence, ona to bude dělat rovněž a není úplně seriózní využívat módní témata odpůrců, protože tím jejich nepodložené výpady do určité míry legalizujeme.


Chtěl bych poděkovat všem za hojnou účast na konferenci, ale i za dlouhodobou přízeň našemu časopisu a těším se na příští setkání s vámi.




Za redakční radu prof. MUDr. Roman Prymula, CSc., Ph.D.


prof. MUDr. Roman Prymula, CSc., Ph.D.




POLYMORFISMUS BORDETELLA PERTUSSIS A VýVOJ NOVýCH OčKOVACíCH LáTEK PROTI PERTUSI / POLYMORPHISM OF BORDETELLA PERTUSSIS AND DEVELOPING NEW PERTUSSIS VACCINES

Souhrn
Pertuse je významnou příčinou nemocnosti a úmrtnosti u dětí. Acelulární vakcíny jsou považovány za bezpečné, ale přibývá důkazů, že acelulární vakcíny nejsou schopny onemocnění pertusí dostatečně kontrolovat. Je třeba stávající vakcíny zlepšit nebo vyvinout nové, účinnější vakcíny.


Summary
Pertussis is a significant cause of chilhood morbidity and mortality. Acellular pertussis vaccines are considered safer but there is growing evidence that the acellular vaccines are unable to optimal control of pertussis disease. It is necessary to improve current vaccines and to develop new, more effective vaccines.


Klíčová slova: pertuse, celobuněčná a acelulární vakcína, polymorfismus, Bordetella pertussis
Keywords: pertussis, whole-cell and acellular vaccine, polymorphism, Bordetella pertussis
MUDr. Kateřina Fabiánová, Ph.D.[1,2]
[1] Státní zdravotní ústav, Centrum epidemiologie a mikrobiologie, Praha
[2] Univerzita Karlova, 3. lékařská fakulta, Praha




BEZPEčNOSTNí RIZIKO FORMALDEHYDU A STABILIZáTORů VE VAKCíNáCH / SAFETY RISK OF FORMALDEHYDE AND STABILIZERS IN VACCINES

Souhrn


Formaldehyd, jako chemická látka, slouží k inaktivaci bakterií, virů nebo odstranění toxicity bakteriálních toxinů použitých při výrobě vakcín. Ve vakcíně zůstává jako reziduální látka z výrobního procesu. Nejčastěji se používá u vakcín s difterickým, tetanickým nebo pertusovým anatoxinem. Formaldehyd se běžně nachází v krevním oběhu člověka (2,6 mg/l). V Evropě je povolené maximální množství formaldehydu ve vakcíně 0,2 mg/ml. Podle výsledků farmakokinetického modelování dochází k eliminaci formaldehydu z místa intramuskulárního vpichu do 30 minut po aplikaci a dosažení jeho koncentrace v tělních tekutinách < 1 % běžného endogenního množství v lidském těle. Dosud nebylo popsáno závažné poškození po očkování způsobené formaldehydem. Stabilizátory ve vakcínách jsou ponechány záměrně pro svůj efekt na kvalitu a stabilitu vakcíny po dobu použitelnosti. Jedná se zejména o cukry (sacharóza, laktóza), aminokyseliny (glycin, glutaman sodný), proteiny (želatina, lidský albumin). Stabilitu vakcín zajišťují také emulgátory - polysorbát 80. Bezpečnostní profil stabilizátorů ve vakcínách je dobrý. Ke klidu a eliminaci obav z očkování může přispět znalost obsahu a významu těchto látek ve vakcínách. Detailní uvádění složení vakcín a přítomnosti látek ve stopovém množství by mělo být součástí dostupných informací pro lékaře, ale i pro zájemce o očkování.








Summary:


Formaldehyde is a chemical agent that is used to inactivate bacterium, viruses or detoxify bacterial toxins during vaccine manufacturing. It remains as manufacturing residual in vaccines. The most often use is in diphtheria, tetanus or pertussis toxoids vaccines. The usual level of formaldehyde in the blood of human is 2.6 mg/l. In Europe there is permitted a maximum level of formaldehyde 0.2 mg/ml. Pharmacokinetic model showed formaldehyde elimination from the site of intramuscular injection within 30 minutes and its concentration in blood/body water < 1% of usual level of endogenous formaldehyde in human. It has not been described severe damage caused with formaldehyde after immunization till now. Stabilizers in vaccines are left intentionally for their effect on the quality and stability of the vaccine for a period of application. These include sugars (sucrose, lactose), amino acids (glycine, sodium glutamate), proteins (gelatin, human albumin). Ensure the stability of the vaccine emulsifiers - polysorbate 80. The safety profile of stabilizers in vaccines remains good. Knowledge of the content and importance of these substances in vaccines can contribute to peace and eliminate the fear of vaccination. Detailed declaration of vaccine composition and the presence of substances in trace amounts should be part of the available information for physicians, but also for those interested in vaccination.


Klíčová slova: formaldehyd, vakcína, stabilizátor, bezpečnost, očkování
Keywords: formaldehyde, vaccine, stabilizer, safety, vaccination
prof. MUDr. Roman Chlíbek, Ph.D.

Katedra epidemiologie, Fakulta vojenského zdravotnictví Univerzity obrany, Hradec Králové




ZAVáDěNí MENB VAKCíN V ČESKé REPUBLICE A VE SVěTě / INTRODUCTION OF MENB VACCINES IN THE CZECH REPUBLIC AND ABROAD

Souhrn


Invazivní meningokoková onemocnění (IMO) jsou celosvětově významnou příčinou morbidity i mortality především u malých dětí. V řadě vyspělých zemí včetně celé Evropy i České republiky dominuje séroskupina B, proti které ještě donedávna nebyla k dispozici žádná plošně použitelná vakcína. V roce 2013 byla v Evropě registrována 4komponentní proteinová vakcína proti meningokoku B (4CMenB; Bexsero) a v USA jsou již dnes vakcíny k dispozici dvě. Jejich zavádění do národních imunizačních programů je velmi pomalé. Celosvětově bylo zatím distribuováno přes 1 milion dávek vakcíny v 19 zemích světa (1).








Summary:


Invasive meningococcal disease causes significant morbidity and mortality globally, especially in small children. In many devoloped countries, whole Europe and the Czech Republic included, serogroup B dominates, against which no generally usable vaccine had been available until recently. 4-component meningococcal B protein vaccine (4CMenB; Bexsero) was licensed in Europe in 2013 and in the USA there already are two meningococcal B vaccines available. But their introduction into national immunisation schedules is very slow. Globally more than 1 million doses have been distributed in 19 countries (1).









Klíčová slova: meningokok, vakcína proti meningokoku B, invazivní meningokokové onemocnění, národní imunizační program
Keywords: meningococcus, meningococal B vaccine, invasive meningococcal disease, national immunisation program
MUDr. Daniel Dražan, MUDr. Kristýna Havlíková

ambulance praktického lékaře pro děti a dorost, Jindřichův Hradec




VIRUS ZIKA - NOVá GLOBáLNí HROZBA? / ZIKA VIRUS - A NEW GLOBAL THREAT?

Souhrn:
Virus Zika, zprvu opomíjený virový patogen, upoutává nyní celosvětovou pozornost. Virus se původně vyskytoval na africkém kontinentu, ale v 80. letech minulého století byl jeho výskyt zaznamenán v jihovýchodní Asii. Následně se rozšířil do Mikronésie (2007), Francouzské Polynésie a nedávno i do oblastí Střední a Jižní Ameriky, kde vyvolal rozsáhlou epidemii. To s sebou přineslo dramatický nárůst počtu neurologických defektů (zejména mikrocefalie) u novorozenců. Zaznamenán byl také nárůst počtu případů Guillainova-Barréova syndromu, závažného neurologického onemocnění, které může vést k paralýze či smrti pacienta. Cílem tohoto přehledového článku je shrnout současný stav poznání o viru Zika, zejména s ohledem na vývoj experimentálních animálních modelů, antivirotik a vakcín.


Summary:
Zika virus, a previously neglected mosquito-borne viral pathogen, has recently attracted global attention. The virus was present in the African continent until it was found in south-east Asia in 1980’s. Subsequently, the virus spread to Micronesia (2007), French Polynesia, and more recently to South and Central American countries, where it has displayed an explosive spread. The rise in the spread of Zika virus in South America (especially in Brazil) has been accompanied by an unprecedented rise in the number of newborns with microcephaly. There is also a noticeable increase in Guillain-Barré syndrome - a neurological disorder that may lead to paralysis and death. The goal of this article is to provide an overview what is currently known about Zika virus, with special focus on the development of experimental animal models, antivirals and vaccines.


Klíčová slova: virus Zika, flavivirus, komáři, epidemiologie, animální modely, antivirová terapie, vakcína
Keywords: Zika virus, flavivirus, mosquitoes, epidemiology, animal models, antiviral therapy, vaccine
doc. RNDr. Daniel Růžek, Ph.D.
Laboratoř arbovirologie, Parazitologický ústav Biologického centra Akademie věd České republiky, České Budějovice




WHO SITUAčNí ZPRáVA - ZIKA VIRUS MIKROCEFALIE A GUILLAINůV-BARRéůV SYNDROM / WHO SITUATION REPORT - ZIKA VIRUS MICROCEPHALY AND GUILLAIN-BARRé SYNDROME

Globální rizika šíření Zika viru zůstávají beze změn. Geografická expanze a celková incidence Zika viru v roce 2016 narůstala postupně od dubna až do srpna, a to v důsledku vysoké aktivity přenašečů v souvislosti s vysokými teplotami v letním období v Severní Americe...


prof. MUDr. Miroslav Špliňo, DrSc., prof. MUDr. Roman Chlíbek, Ph.D.
katedra epidemiologie, Fakulta vojenského zdravotnictví Univerzity obrany, Hradec Králové




ZášKRT OPěT AKTUáLNí / DIPHTERIA IS BACK

V roce 1925 se město Nome (Aljaška, Sewardův poloostrov) stalo jedním z nejodlehlejších, ale přitom nejsledovanějších míst světa. Mezi převážně eskymáckou, takřka neimunní populací místních vypukla epidemie záškrtu, která kvůli omylem nedoručeným zásobám očkovací látky poslední lodní linkou před zimním obdobím hrozila vyhladit převážnou část populace...


doc. RNDr. Vanda Boštíková, Ph.D.[1,2], prof. MUDr. Pavel Boštík, Ph.D.[1]
[1] Katedra epidemiologie, Fakulta vojenského zdravotnictví, Univerzita obrany, Hradec Králové
[2] Fakulta informatiky a managementu, Univerzita Hradec Králové, Hradec Králové




XII. HRADECKé VAKCINOLOGICKé DNY / THE 12TH SYMPOSIUM OF VACCINOLOGY IN HRADEC KRáLOVé


doc. MUDr. Jan Smetana, Ph.D.
Katedra epidemiologie, Fakulta vojenského zdravotnictví Univerzity obrany, Hradec Králové




OčKOVáNí - NEJEN PEDIATRICKý PROBLéM / VACCINATION - NOT ONLY PEDIATRIC ISSUE


MUDr. Andrea Skálová
redakce časopisu Vakcinologie




DOPORUčENá IMUNIZAčNí SCHéMATA PROTI LIDSKéMU PAPILOMAVIRU / RECOMMENDED IMMUNIZATION SCHEDULES AGAINST HUMAN PAPILLOMAVIRUS


Poznámky
  1. Ženy a muži. 2 dávky s nejméně 6měsíčním intervalem. 9valentní vakcína je doporučována.
  2. Očkování doporučeno pro starší věkové skupiny v 3dávkovém schématu.
  3. Očkování doporučeno pro dívky 10–13 let 2 dávkami (schéma 0, 6 měsíců)
  4. HPV očkování není zahrnuto v Národním očkovacím kalendáři. Očkování je dobrovolné, ale pro dívky ve věku 12 let zdarma.
  5. Chlapci a dívky. Zdarma.
  6. Ženy, 2dávkové schéma. Vakcinace ve školách a státních imunizačních centrech od školního roku 2016/2017.
  7. Pouze ženy. Pouze doporučeno.
  8. Doporučeno pouze pro muže a ženy nevakcinované v dětství: 3 dávky mezi 18 a 26 lety života.
  9. Pouze ženy.
  10. Catch-up prodlouženo do 18 let. Další informace zde.
  11. Pro informaci o pokrytí zde.
  12. HPV catch-up během prvních 2 let od zavedení dívkám ve věku 13–15 let.
  13. Obě registrované vakcíny (Gardasil a Cervarix) mohou být podány ve 2dávkovém schématu s 6měsíčním intervalem mezi dávkami ve věku 11–13 let (Gardasil) nebo 11–14 let (Cervarix).
  14. Tři dávky ve schématu 0, 1 nebo 2, 6 měsíců (dívky ve věku 15 až 19 let)
  15. 2 dávky v šestiměsíčním intervalu. Pouze ženy. Pokud je interval mezi 2 dávkami < 6 měsíců, je doporučována 3. dávka.
  16. 3dávkové schéma podle SPC. Pouze ženy.
  17. Pouze ženy. Očkování doporučeno do 26 let života.
  18. Školní kampaň. 7. třída.
  19. Pouze ženy. 7. třída, 2 dávky.
  20. První rok druhého stupně školy (ženy 12 až 13 let), 2dávkové schéma. Doporučení pro další skupiny zde
  21. Dvě dávky v 11 letech (0, 6 měsíců). Pouze ženy.
  22. Dvě dávky. Ženy a muži.
  23. Ženy a muži. Catch-up očkování dominantně před 20. narozeninami. Po 20. narozeninách u jednotlivců.
  24. Pouze ženy.
  25. Pro ženy narozené od roku 2000 dále. 2 dávky v 0, 6měsíčním schématu.
  26. Pouze ženy. 7. třída.
  27. Dvě dávky (0–6 měsíců). Pouze ženy.
  28. 3 dávky. Doporučené, ale ne povinné.
  29. Částečná úhrada národním zdravotním systémem.
  30. Pouze dívky. 2dávkové vakcinační schéma.
  31. Dvě dávky. Pouze ženy. Více informací: zde
  32. Dvě dávky. Pouze ženy.
  33. Pouze ženy. První dávka může být podána kdykoli během 8. třídy, obyčejně dívky 12 až 13 let. Druhá dávka by měla být podána 12 měsíců po první. V září 2014 se Skotsko posunulo od 3dávkového schématu k 2dávkovému. Detaily: zde.

Adaptováno podle ECDC. Zpráva reflektuje stav hlášení k 2016-10-09 v 17:58.


prof. MUDr. Roman Prymula, CSc., Ph.D.




PORADNA (IMMUNIZATION COUNSELLING)

Převzala jsem do péče děti ze Slovenska, očkované podle jiného očkovacího schématu. Jednomu chlapci bylo v srpnu 10 let. V letech 2005 až 2008 měl aplikován 4× PentaHib, v r. 2010 Infanrix Polio. Priorix má pouze jeden, v roce 2007. Mám nyní aplikovat Boostrix Polio a 2. dávku Priorixu?








Prosím o upřesnění názvu vakcíny "PentaHib". Jde o DTaP-IPV-Hib? Pokud ano, pak první chlapec by měl dostat 1 dávku MMR a 1 dávku Tdap (Boostrix nebo Boostrix-polio), dále 3 dávky HepB (Engerix) a další vakcíny indikované pro jeho věk (klíšťová encefalitida, chřipka, plané neštovice - pokud neprodělal, eventuálně hepatitida A).


MUDr. Daniel Dražan





Copyright © 2009 Medakta
Created by Strong Harmonic Buttress