Vakcinologie: 3/2017



Pro návrat na výběr ročníku klikněte zde.
Pro návrat na výběr čísel v ročníku 2017 klikněte zde.

Obsah:

Editorial / Editorial -
Očkování zdravotnických pracovníků / Vaccination of health-care workers - prof. MUDr. Roman Chlíbek, Ph.D., doc. MUDr. Jan Smetana, Ph.D., MUDr. Renáta Šošovičková
Klíšťová encefalitida - epidemiologie a současné možnosti očkování / Tick-borne encephalitis - epidemiology and current vaccination options - MUDr. Petra Polcarová, doc. MUDr. Jan Smetana, Ph.D., MUDr. Renáta Šošovičková, prof. MUDr. Roman Chlíbek, Ph.D.
Klíšťová meningoencefalitida - klinické projevy a následky / Tick-borne encephalitis - clinical manifestations and consequences - MUDr. Dita Smíšková, Ph.D.
Virus Zika - update 2017 / Zika virus - update 2017 - doc. MUDr. Jan Smetana, Ph.D., MUDr. Renáta Šošovičková, MUDr. Petra Polcarová, prof. MUDr. Roman Chlíbek, Ph.D.
Epidemie spalniček napříč Evropou / Measles outbreak across Europe - prof. MUDr. Miroslav Špliňo, DrSc., prof. MUDr. Roman Chlíbek, Ph.D.
Vakcíny proti arbovirovým nákazám - současná situace a výhled do budoucna: 2. díl - Flaviridae / Vaccines against arboviral infections - current situation and future outlook: part 2 - Flaviridae - doc. RNDr. Vanda Boštíková, Ph.D., Nora Boštíková, prof. MUDr. Pavel Boštík, Ph.D.
Novinky a aktuality v očkování? Kde jinde než na podzim v Hradci Králové. / News and updates in vaccination? Where else than in autumn in Hradec Kralove. - doc. MUDr. Jan Smetana, Ph.D.
Doporučená imunizační schémata proti hepatitidě B / Recommended imunization schedules for hepatitis B - prof. MUDr. Roman Prymula, CSc., Ph.D.
Poradna (immunization counselling) - prof. MUDr. Roman Chlíbek, Ph.D.




EDITORIAL / EDITORIAL





OčKOVáNí ZDRAVOTNICKýCH PRACOVNíKů / VACCINATION OF HEALTH-CARE WORKERS

Souhrn:
Vakcínou preventabilní infekční onemocnění jsou v mnoha případech příčinou komplikací hospitalizovaných pacientů. Zdravotničtí pracovníci se mohou různou měrou podílet na nozokomiálním přenosu těchto onemocnění. Jednak jako zdroj nákazy pro své pacienty, jednak jako vnímaví jedinci, kterým hrozí případná profesionální nákaza. Na zdravotnické pracovníky jsou proto zaměřena doporučení očkování proti vybraným infekčním nemocem, zvláště pracují-li na exponovaných pracovištích či s rizikovými pacienty. Mezi onemocnění, která jsou nejčastěji spojována s nozokomiálním přenosem či s rizikem pro zdravotnické pracovníky, patří virová hepatitida typu B, chřipka, pertuse, meningokoková onemocnění, varicella, spalničky, příušnice a virová hepatitida typu A. Existují doporučení jak pro pre-, tak postexpoziční profylaxi, některá jsou povinná, jiná na dobrovolné bázi. Vakcinace zdravotnických pracovníků je rovněž důležitá pro zachování provozuschopnosti jednotlivých oddělení v nemocnicích, zvláště v období epidemií. Poslední dvě epidemie spalniček potvrdily vysoký výskyt nákazy právě u zdravotníků (47 % a 15 % ze všech případů v roce 2014 a 2017).


Summary:
Vaccine-preventable infectious diseases are in many cases the cause of complications in hospitalized patients. Healthcare workers can play various roles in the nosocomial transmission of these diseases. First, as a source of infection for their patients, and as a susceptible individual who is at risk of a possible professional infection. For healthcare workers, there are recommendations for vaccination against selected infectious diseases, especially when working at exposed workplaces or with high risk patients. Among the diseases most commonly associated with nosocomial transmission or risk for healthcare workers are viral hepatitis B, influenza, pertussis, meningococcal disease, varicella, measles, mumps, and viral hepatitis A. There are recommendations for both pre- and post-exposure prophylaxis, some mandatory, other on a voluntary basis. Vaccination of healthcare workers is also important to maintain the operational capability of individual departments in hospitals, especially during epidemics. The last two epidemics of measles confirmed a high incidence of contagion among healthcare workers (47% and 15% of all cases in 2014 and 2017).


Klíčová slova: očkování, zdravotník, nozokomiální přenos, hepatitida, chřipka, pertuse, spalničky, varicella
Keywords: vaccination, health care worker, nosocomial spreading, hepatitis, influenza, pertussis, varicella
prof. MUDr. Roman Chlíbek, Ph.D., doc. MUDr. Jan Smetana, Ph.D., MUDr. Renáta Šošovičková
Katedra epidemiologie, Fakulta vojenského zdravotnictví Univerzity obrany, Hradec Králové




KLíšťOVá ENCEFALITIDA - EPIDEMIOLOGIE A SOUčASNé MOžNOSTI OčKOVáNí / TICK-BORNE ENCEPHALITIS - EPIDEMIOLOGY AND CURRENT VACCINATION OPTIONS

Souhrn:
Klíšťová encefalitida je závažným virovým onemocnění centrální nervové soustavy. Jeho incidence v posledních desetiletích vzrostla, což vedlo k nárůstu významu tohoto onemocnění v mnoha zemích Evropy. Česká republika patří k nejvíce postiženým zemím. Během posledních deseti let zde bylo hlášeno v průměru okolo 630 případů klíšťové encefalitidy ročně. Základním způsobem šíření nákazy je přenos prostřednictvím vektoru - klíštěte. Popsána však byla i řada případů alimentárního přenosu nákazy konzumací tepelně neupraveného mléka a mléčných výrobků. Jelikož stále neexistuje specifická terapie klíšťové encefalitidy, narůstá význam prevence, resp. specifické prevence očkováním. V současné době jsou v České republice dostupné dvě účinné a bezpečné vakcíny. Vzhledem k riziku nákazy na téměř celém území České republiky lze očkování doporučit všem osobám dlouhodobě pobývajícím na našem území a také cestovatelům ze zahraničí, kteří plánují pobyt v přírodě v ČR.


Summary
Tick-borne encephalitis is a serious viral disease affecting the central nervous system. Its incidence has increased in recent decades, which has led to an increase in the significance of this infection in many European countries. The Czech Republic is one of the most affected countries. Over the past ten years, approximately 630 cases of tick-borne encephalitis have been reported annually. The primary way of transmission of virus is via the tick vector. However, a number of cases of alimentary transmission by consumption of not heat-treated milk and dairy products have been reported. The importance of prevention, especially vaccination, is growing because there is no specific therapy for tick-borne encephalitis yet. Two effective and safe vaccines are currently available in the Czech Republic. Due to the risk of infection in almost the entire area of the Czech Republic, vaccination can be recommended to all long-term residents and to foreign travellers who plan to spend time outdoors in the Czech Republic.


Klíčová slova: klíšťová encefalitida, epidemiologie, incidence, vakcinace, Česká republika
Keywords: tick borne encephalitis, epidemiology, incidence, vaccination, Czech Republic
MUDr. Petra Polcarová, doc. MUDr. Jan Smetana, Ph.D., MUDr. Renáta Šošovičková, prof. MUDr. Roman Chlíbek, Ph.D.
Katedra epidemiologie, Fakulta vojenského zdravotnictví Univerzity obrany, Hradec Králové




KLíšťOVá MENINGOENCEFALITIDA - KLINICKé PROJEVY A NáSLEDKY / TICK-BORNE ENCEPHALITIS - CLINICAL MANIFESTATIONS AND CONSEQUENCES

Souhrn:
Úvod. Klíšťová meningoencefalitida je nejčastějším virovým onemocněním přenášeným klíštětem v České republice. Přestože se jedná o preventabilní infekci, její incidence v posledním desetiletí nikterak významně neklesá. V naší práci byly hodnoceny klinické projevy, závažnost onemocnění a případné dlouhodobé následky onemocnění
Soubor pacientů a metody. Do sledovaného souboru byli zařazeni všichni pacienti s laboratorně potvrzenou klíšťovou meningoencefalitidou, hospitalizovaní a sledovaní na Klinice infekčních, parazitárních a tropických nemocí Nemocnice Na Bulovce v letech 2006-2016. Retrospektivně bylo hodnoceno zastoupení jednotlivých forem onemocnění, závažnost a dlouhodobé následky.
Výsledky. Celkem bylo zařazeno 582 pacientů. Nejčastější klinickou formou byla meningoencefalitida (74,8 %) a meningitida (16,8 %). Pacientů se závažným průběhem bylo 55 (9,5 %), 22 žen a 33 mužů, nejvíce zastoupena byla věková skupina 60-69 let. Pobyt na jednotce intenzivní péče byl nezbytný u 38 pacientů, 24 pacientům musela být poskytnuta ventilační podpora. Paretické komplikace mělo 45 (7,7 %) pacientů, u 50 % z nich přetrvávají déle než 1 rok od akutního onemocnění, pravděpodobnost trvalých následků je zde vysoká.
Závěr. Závažný průběh onemocnění byl pozorován především ve vyšších věkových skupinách, těžké komplikace jsme však zaznamenali i u mladých pacientů. Vzhledem k nedostupnosti kauzální terapie zůstává jedinou ochranou vakcinace.


Summary
Introduction: tick-borne meningoencephalitis is the most common tick-borne disease in the Czech Republic. Even though it is a preventable infection, its incidence is not significantly decreasing. Our article evaluates the clinical symptoms, disease severity and possible long-term consequences of this disease.
Patients and methods: the patient sample included all patients with laboratory-confirmed tick-borne meningoencephalitis who were hospitalised and monitored at the Infectious, Parasite-borne and tropical disease Clinic at the Bulovka hospital, between the years 2006-2016. The various types of the disease, severity and long-term consequences were retrospectively evaluated.
Results: the sample consisted of 582 patients. The most common clinical forms were meningoencephalitis (74.8%) and meningitis (16.8%). There were 55 patients with a severe course of the disease (9.5%), 22 women and 33 men, most commonly in the age group of 60-69 years of age. 38 patients required hospitalisation at an intensive care unit, 24 patients required ventilation. 45 patients experienced complications in the form of paresis (7.7%) - in 50% of these cases, the complications have persisted for more than one year since the acute disease, which means that the likelihood of permanent damage is high.
Conclusion: the disease took a severe course mostly in older patients, but serious complications were recorded in young patients as well. Since causal therapy is not available, vaccination remains the only reliable form of protection.


Klíčová slova: klíšťová meningoencefalitida, encefalomyelitida, paréza, bulbární syndrom, následky, očkování
Keywords: Tick-borne meningoencephalitis, encephalomyelitis, paresis, bulbar syndrome, long-term effects, vaccination
MUDr. Dita Smíšková, Ph.D.
Klinika infekčních nemocí 2. LF UK a Nemocnice Na Bulovce, Praha




VIRUS ZIKA - UPDATE 2017 / ZIKA VIRUS - UPDATE 2017

Souhrn:
Až do roku 2015, kdy došlo k rozvoji epidemie infekce virem Zika ve Střední a Jižní Americe, stálo toto onemocnění s mírnou klinickou manifestací na okraji zájmu. V té době však bylo poprvé vysloveno podezření na asociaci mezi infekcí v těhotenství a vznikem mikrocefalie a dalších kongenitálních abnormalit u dětí, které je dnes považováno za potvrzené. Nejvyšší riziko vzniku kongenitálních malformací je při infekci v prvním a druhém trimestru gravidity. Proto se za nejrizikovější populaci a za primární cíl protiepidemických opatření považují těhotné ženy, resp. ženy ve věku s možností otěhotnění. Přes celosvětovou snahu však v současnosti stále není registrována žádná vakcína proti infekci virem Zika.
Hlavním způsob přenosu viru na člověka je prostřednictvím vektoru - komárů, ale virus může být přenášen i sexuálním kontaktem, perinatálně a prostřednictvím krevní transfuze. Světová zdravotnická organizace zaznamenala k 9. 3. 2017 případy přenosu viru Zika komáry v celkem 84 zemích. Na území Evropy nebyly dosud zaznamenány lokální případy komáry přenesené infekce virem Zika. Do jara 2017 však 21 zemí hlásilo celkem 2130 případů asociovaných s cestováním do rizikových oblastí. I když od poloviny roku 2016 byl v některých oblastech zaznamenán pokles incidence onemocnění (některé státy Jižní a Střední Ameriky), celkové globální riziko se podle hodnocení Světové zdravotnické organizace v současné době nemění.

/> Summary
Until 2015, when the Zika virus infection outbreak started in Central and South America, it was a disease with mild clinical manifestations, of no special interest to healthcare professionals. However, at that time, in 2015, the suspicion of an association between infection during pregnancy and the occurrence of microcephaly and other congenital abnormalities in newborns was first declared. Nowadays it is considered to be confirmed. Infection during the first and second trimester of pregnancy carries the highest risk of congenital malformations. Therefore, pregnant women, or generally women with childbearing potential, are considered to be the most at-risk population and the primary target of epidemic countermeasures. However, despite these worldwide efforts, there is no Zika virus vaccine currently registered.
The main way of virus transmission to humans is via the mosquito vector, but the virus can also be transmitted by sexual contact, perinatally and by blood transfusion. The World Health Organization reported cases of transmission of the Zika virus by mosquitoes in 84 countries by 9th March 2017. In Europe, local cases of mosquito transmitted Zika virus infection have not been reported. By spring 2017 however, 21 countries reported 2130 cases of Zika virus infection associated with traveling to risk areas. The incidence of the disease has decreased in some areas of South and Central America during 2016. However, according to the World Health Organization's assessment, the overall global risk of Zika virus infection remains mostly unchanged.


Klíčová slova: virus Zika, epidemiologie, vakcinace
Keywords: Zika virus, epidemiology, vaccination
doc. MUDr. Jan Smetana, Ph.D., MUDr. Renáta Šošovičková, MUDr. Petra Polcarová, prof. MUDr. Roman Chlíbek, Ph.D.
Katedra epidemiologie, Fakulta vojenského zdravotnictví Univerzity obrany, Hradec Králové




EPIDEMIE SPALNIčEK NAPříč EVROPOU / MEASLES OUTBREAK ACROSS EUROPE


prof. MUDr. Miroslav Špliňo, DrSc., prof. MUDr. Roman Chlíbek, Ph.D.

Fakulta vojenského zdravotnictví, Katedra epidemiologie, Hradec Králové




VAKCíNY PROTI ARBOVIROVýM NáKAZáM - SOUčASNá SITUACE A VýHLED DO BUDOUCNA: 2. DíL - FLAVIRIDAE / VACCINES AGAINST ARBOVIRAL INFECTIONS - CURRENT SITUATION AND FUTURE OUTLOOK: PART 2 - FLAVIRIDAE


doc. RNDr. Vanda Boštíková, Ph.D., Nora Boštíková, prof. MUDr. Pavel Boštík, Ph.D.
Katedra epidemiologie, Fakulta vojenského zdravotnictví Univerzity obrany, Hradec Králové




NOVINKY A AKTUALITY V OčKOVáNí? KDE JINDE NEž NA PODZIM V HRADCI KRáLOVé. / NEWS AND UPDATES IN VACCINATION? WHERE ELSE THAN IN AUTUMN IN HRADEC KRALOVE.


doc. MUDr. Jan Smetana, Ph.D.
Katedra epidemiologie, Fakulta vojenského zdravotnictví Univerzity obrany, Hradec Králové




DOPORUčENá IMUNIZAčNí SCHéMATA PROTI HEPATITIDě B / RECOMMENDED IMUNIZATION SCHEDULES FOR HEPATITIS B







Poznámky




  1. Dětem narozeným matkám infikovaným virem hepatitidy B je nabídnuta dávka vakcíny po porodu společně HepB imunoglobulinem.


  2. Nejdříve 6 měsíců po druhé dávce.


  3. Primární imunizace (0/1/6 měsíců) nebo catch-up v závislosti na předchozí historii očkování.


  4. Očkování rizikoivých skupin (viz detailní informace zde. )


  5. Podání do 24 hodin po porodu. 


  6. Pokud se používá monovalentní vakcína, dávky jsou podávány v 1 a 6 měsících.


  7. Pokud se používá kombinovaná vakcína (např. hexavalentní vakcína), dávky jsou podávány ve 2, 3 a 4 měsících.


  8. Dětem narozeným matkám infikovaným virem hepatitidy B je nabídnuta po porodu dávka HepB imunoglobulinu.


  9. Catch-up v 6. třídě (6th grade) pro ty, které nebyly očkovány v dětství (3-dávkové schéma). Ukončení Catch-up se očekává na konci 2018.


  10. Děti narozené infikovaným matkám budou očkovány a obdrží HB imunoglobulin do 24 hodin po porodu.


  11. Děti narozené HBsAg-pozitivním matkám dostanou první dávku do 24 hodin po porodu podle zákona.


  12. Catch-up pro neočkované. Schéma 0, 1 a 6 měsíců.


  13. 3 dávky. Pokud je vnímavost a není očkování v anamnéze, povinné pro specifické rizikové skupiny.


  14. Dětem narozeným matkám infikovaným virem hepatitidy B je nabídnuta první dávka po porodu společně s HB imunoglobulinem. Následné dávky vakcíny jsou aplikovány v 1 měsíci, 2 měsících a ve 12 měsících věku.


  15. Pouze pro specifické rizikové skupiny. 


  16. Do 12 hodin po porodu.


  17. Pouze pro děti narozené v období 1995-2003 a dřívě neočkované (schéma 0-1-6 měsíců).


  18. Pouze rizikové skupiny (aplikováno by mělo být v co nejnižším věku).


  19. Dětem narozeným matkám infikovaným virem hepatitidy B je nabídnuta první dávka po porodu simultánně s HB imunoglobulinem, jedna dávka v 1 měsíci věku a v 6 měsících věku. Čtyřdávkové schéma (0-1-2-6 měsíce) pro předčasně narozené <32 týdnů nebo méně než 2 kg. Tato intervence by měla být vyhodnocena v 9 měsících věku prostřednictvím testování HBs Ag a anti-HBs, 1 až 4 měsíce po aplikaci poslední dávky vakcíny.


  20. 3 dávky ve schématu 0, 1, 6 měsíců. Od 11 do 15 let, 2 dávky ve schématu 0, 6.


  21. Volitelná dávka, pokud je použita monovalentní vakcína nebo kombinované vakcíny.


  22. Dětem narozeným matkám infikovaným virem hepatitidy B a těm, kde není znám stav imunity, je nabídnuta první dávka po porodu simultánně s HB imunoglobulinem u HbsAg+ matek.


  23. 3 dávky.


  24. Dětem narozeným matkám infikovaným virem hepatitidy B a těm, kde není znám stav imunity, je nabídnuta první dávka do 12 hodin po porodu simultánně s HB imunoglobulinem u HbsAg+ matek. Následující dávky jsou podány 1 měsíc později a 3. dávka 6 měsíců po první dávce.


  25. Školní očkování v 7. třídě (7th grade).


  26. Všechny děti narozené pozitivním matkám by měly obdržet dávku vakcíny proti hepatitidě B v 0, 2, 4 a 6 měsících a také HBIG co nejdřívě, ideálně do 24 hodin po narození., ale ne déle než 7 dnů.


  27. Dětem narozeným matkám infikovaným virem hepatitidy B je nabídnuta první dávka 12-24 hodin po porodu simultánně s HB imunoglobulinem. Následující a druhá dávka vakcíny jsou podány s odstupem 4 týdnů od první. Počátkem od 3. dávky, která se aplikuje od 61 dnů života, by měla být použita kombinovaná hexavalentní vakcína.


  28. Dětem narozeným matkám infikovaným virem hepatitidy B nebo s neznámým stavem imunity je nabídnuta první dávka do 12 hodin po porodu. Vakcína je podána podle indikací.


  29. Pokud nebylo předchozí očkování, jsou doporučeny 3 dávky.


  30. Dětem narozeným matkám infikovaným virem hepatitidy B.


  31. Vakcinace proti hepatitidě B je primárně cílena na adolescenty ve věku 11 až 15 let, ale může být aplikována v libovolném věku (3 dávky v 0, 1, 6 měsících). Akcelerované očkovací schéma ve 2 dávkách (0 a 4-6 měsíců) je možné, ale pouze s vakcínami licencovanými pro toto schéma. Vakcinace infantů je také možná (hexavalentní kombinovaná vakcína (DTPa-HBV-IPV-Hib): 4 dávky v 2, 4, 6, a 15-18 měsících).


  32. Dětem narozeným matkám infikovaným virem hepatitidy B je nabídnuta první dávka po porodu.


  33. Pokud není očkování v anamnéze.


  34. Dětem narozeným matkám infikovaným virem hepatitidy B je nabídnuta první dávka po porodu, v souladu s: www.rivm.nl


  35. Mělo by být podáno v 6-9 týdnech.


  36. Podání do 24 hodin po porodu.


  37. Do 24 hodin po porodu. Pro HBsAG pozitivní matky se aplikuje odlišné schéma.


  38. Dětem narozeným matkám infikovaným virem hepatitidy B je nabídnuta první dávka po porodu společně s HB imunoglobulinem a 2 následné dávky: jedna v 1 měsíci, a 1 v 6 měsících věku.


  39. Dětem narozeným matkám infikovaným virem hepatitidy B bude nabídnuta první dávka do 12 hodin po porodu, v 1 měsíci, v 2 měsících a v 1 roce věku. Povinně.


  40. 3 dávkové očkovací schéma.


  41. Dětem narozeným matkám infikovaným virem hepatitidy B bude nabídnuta první dávka po porodu, ve 2, 4 a v 11 měsících a HB imunoglobulin po porodu (prvních 24 hodin života). Schéma 2, 4, 11 měsíců bude nabídnuto pouze při vysokém pokrytí těhotenského skríninku.


  42. Dětem narozeným matkám infikovaným virem hepatitidy B bude nabídnuta první dávka po porodu, v 1 měsíci a v 6 měsících.


  43. Doporučeno všem dětem, ale stále nezahrnuto v národním očkovacím kalendáři.


  44. Dětem narozeným matkám infikovaným virem hepatitidy B. Po narození, ve 4 týdnech a 12 měsících.



prof. MUDr. Roman Prymula, CSc., Ph.D.




PORADNA (IMMUNIZATION COUNSELLING)

Mám v péči 11měsíční dívku, která má za 3 týdny letět do Libanonu s rodiči, kteří odsud pocházejí. Nebylo by vhodné dívku před odjezdem naočkovat Priorixem vzhledem k tomu, že bude cestovat na Blízký východ? Je vůbec možné ji očkovat před 15. měsícem věku, nebo si myslíte, že riziko nákazy není tak velké?


MMR vakcínu lze podat od 9. měsíce věku (což se prakticky dělá pouze při epidemii nebo vysokém riziku kontaktu, např. se spalničkami). Pokud je dávka aplikována před 12. měsícem věku, pak se zpravidla tato dávka nepočítá. Ve vašem případě to bude hraniční, přesto je očkování vhodné. Zároveň je možné tuto dávku již započítat a další aplikovat za půl roku, případně v 5 letech věku (v souladu s novelizovanou vyhláškou č. 537 o očkování, která by měla být platná od 1. 1. 2018).


prof. MUDr. Roman Chlíbek, Ph.D.
Katedra epidemiologie, Fakulta vojenského zdravotnictví Univerzity obrany, Hradec Králové





Copyright © 2009 Medakta
Created by Strong Harmonic Buttress